Proměny Divadla Komedie

1. listopad 2002

Pražské Divadlo Komedie náleželo od roku 1994, kdy se jeho uměleckým šéfem stal Michal Dočekal, k našim nejzajímavějším a z hlediska dramatického umění nejpodnětnějším činoherním scénám.

Soubor divadla, k němuž patřily mj. i takové výrazné umělecké osobnosti jako Emma Černá, Zdena Hadrbolcová, Jiří Klem, David Matásek, Miloš Mejzlík, David Prachař, Saša Rašilov, Linda Rybová či Viola Zinková, vytvořil - nejčastěji v režii svého uměleckého vedoucího a dalšího kmenového režiséra Jana Nebeského - do začátku letošního roku třicet inscenací. Většina z nich svými kvalitami i osobitou poetikou čněla nad standardem, a to se odrazilo i v nejrůznějších cenách, které jejich tvůrci v průběhu oněch let získali.

David Prachař obdržel dvakrát Cenu Alfréda Radoka za herecký výkon v titulních rolích Shakespearova Hamleta (1994) a Marloweova Fausta (2001). Druhá z jmenovaných inscenací pak získala ještě Cenu Divadelních novin za tvůrčí počin v oblasti činohry a její scénograf Petr Matásek Cenu Alfréda Radoka za scénografii. Objevná dramaturgie divadla (jeho dramaturgy byli Vít Kremlička, Kateřina Šavlíková a Daria Ullrichová) se zasloužila o české premiéry několika původních i přeložených her, z nichž Terezka Lenky Lagronové a Arkádie anglického dramatika českého původu Toma Stopparda si v letech 1997 a 1998 vysloužily Cenu Alfréda Radoka coby Hry roku. Lucie Trmíková, představitelka Terezky, ji získala za svůj herecký výkon. Divadlem roku - což je rovněž název jedné z cen Alfréda Radoka - se stala Komedie v roce 1996.

Marloweův Faust na prknech Divadla Komedie

Vítězství Michala Dočekala v konkurzu na místo uměleckého vedoucího činohry Národního divadla a rozhodnutí pražského magistrátu zapojit za těchto okolností Divadlo Komedie do transformace pražských divadel zahájené založením obecně prospěšných společností Divadla Archa a Činoherního klubu, vedlo k výběrovému řízení na nového provozovatele Divadla Komedie. Ač kolem tohoto výběrového řízení vznikly kvůli protestům některých členů bývalého souboru a posléze i Herecké asociace pochybnosti, zda proběhlo regulérně, mohu jako jeden ze členů komise, která magistrátu doporučila, koho vybrat, s čistým svědomím prohlásit, že Pražské komorní divadlo, které z řízení vyšlo jako vítěz, předložilo ze všech jedenácti uchazečů projekt nejkvalitnější. Navíc pak výsledky jeho dosavadní práce dávaly naději, že Divadlo Komedie by díky němu mohlo i nadále zůstat jednou z vlajkových lodí českého divadelního umění.

Jiří Klem a Lucie Trmíková v inscenaci Terezka

Podíváme-li se na repertoár Divadla Komedie v letošní sezóně a na dramaturgické plány jeho nového vedení (režiséři Dušan Pařízek a David Jařab a produkční Michal Hrubý), je zřejmé, že tyto naděje nebyly liché. Z dosavadní produkce Pražského komorního divadla přecházejí do Komedie kromě špičkových inscenací her rakouského dramatika Wernera Schwaba Prezidentky a Lidumor i The Bandits - expresivní, svébytná interpretace Schillerových Loupežníků. Podle vytyčené dramaturgické orientace na českou, rakouskou a německou modernu, meziválečnou avantgardu a soudobou tvorbu mají být v průběhu sezóny uvedeny premiéry Brechtova Zadržitelného vzestupu Artura Uie, Schwabova Antiklimaxu, Táboriho Kanibalů, Goldflamova dramatizace Musilova románu Muž bez vlastností a Pařízkova Bernhardových Starých mistrů. V rámci tzv. otevřené scény budou prezentovány i inscenace jiných divadel. Nejčastěji ústeckého Činoherního studia: S.Kane, Crave; L.Havlíková, Les divokých sviní; Ravenhill, Shopping and fucking. Než bude opět zprovozněno zaplavené Divadlo v Dlouhé, přenáší se sem z jeho repertoáru Crommelynkův Velkolepý paroháč, takže Divadlo Komedie je vlastně jedinou pražskou scénou, kde lze zhlédnout mistrovské herecké výkony Karla Rodena. Na repertoáru zůstávají i Nebeského inscenace z dřívější "Komedie" - Marta, Terezka a Beckettův Konec hry.

Daniela Kolářová a Karel Roden ve Schwabově černé groteskce Lidumor aneb Má játra beze smyslu

Nové vedení divadla lze tedy pochválit nejen za progresivní a především na mladé diváky zaměřenou dramaturgii, ale také za určitou návaznost na práci předchozího vedení i za jeho konkrétní spolupráci s těmi soubory, které mapují nové cesty divadla a dramatu. Jistým vnějším odrazem tohoto estetického směřování a vkusu ovlivněného stylem "cool" je ostatně také postupná rekonstrukce interiérů Divadla Komedie do původní "chladné" funkcionalistické podoby 30. let 20. století.

autor: Bronislav Pražan
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.