Prolomit tradici! O Pierru Boulezovi ve světle dvou výročí z New Yorku

Za Pierrem Boulezem jsme se vydali exkluzivně přes oceán a v New Yorku oslovili významného akademika a také Boulezova přítele Aru Guzelimiana i pionýra televizních přenosů Briana Large. Ke vzpomínce na Pierra Bouleze se přidá Petr Kotík, který se s Boulezem setkával rovněž v USA.

Pierre Boulez jako dirigent uvedl do koncertního repertoáru modernisty 20. století. Jako skladatel byl přední postavou avantgardy. Jako inovátor vybudoval v Paříži slavný IRCAM, jako vizionářský pedagog založil prestižní Lucerne Festival Academy. V 70. letech se stal hudebním ředitelem Newyorské filharmonie. „Během svého působení zavedl řadu inovací, kterými výrazně předběhl svou dobu – některé z nich se naplno prosadily teprve o čtyřicet nebo padesát let později. O tomto období vždy Pierre mluvil. Přineslo mu mnoho úspěchů, ale také kritiky, protože jeho přístup byl nesmírně odvážný a část tradičního publika na něj nebyla připravena. A myslím, že ho to trápilo až do úplného konce.“ Takto na něj exkluzivně pro vltavskou Akademii vzpomínal děkan a probošt The Juilliard School Ara Guzelimian a přidává vzpomínky na Boulezovo působení v Los Angeles, Chicagu nebo na Ojai Music Festivalu i ryze osobní − svou poslední návštěvu Baden-Badenu, kde před deseti lety Pierre Boulez zemřel.

Pierru Boulezovi byl nablízku v Londýně v souvislosti s BBC Two a při natáčení Wagnerova Ringu v Bayreuthu Brian Large, světově proslulý britský televizní režisér klasické hudby a opery, který už dlouhé roky žije v New Yorku. „Na Boulezově dirigování nebylo nikdy nic bombastického. Když Leonard Bernstein chtěl fortissimo, bylo to výbušné, sopečné. Boulezovo fortissimo mělo jasný tvar. Lineární jasnost. A právě to si pamatuji nejvíc z jeho myšlení a z toho, jak mluvil: jasnost projevu, jasnost ideje, jasnost nuance, jasnost soustředění. Aby této jasnosti dosáhl, byl rebelem. Všechno ostatní odsunul stranou. A přesně v tom spočívá jeho rebelství: prolomit tradici.“