Profesorka Barbara Cannonová a výzkum hnědého tuku
Není tuk jako tuk – toho bílého se obáváme, protože jeho nadbytek v organismu způsobuje obávanou obezitu, naopak hnědá tuková tkáň energii spaluje – a podle vědců by se jí jednou mohlo využívat k našemu velkému prospěchu.
Už od roku 1968 spolupracuje profesorka fyziologie ze Stockholmské univerzity Barbara Cannonová, předsedkyně Královské švédské akademie věd s odborníky z Fyziologického ústavu Akademie věd na výzkumu hnědé tukové tkáně a z jejich spolupráce už vzešlo na 20 odborných publikací.
Předseda Akademie věd České republiky proto udělil Barbaře Cannonové čestnou oborovou medailí Jana Evangelisty Purkyně za zásluhy v biomedicínských vědách.
Předmětem jejich zájmu je – jak už bylo řečeno – hnědý tuk. Na rozdíl od obávaného bílého tuku, jehož nadbytek způsobuje obávanou obezitu s řadou nežádoucích zdravotních důsledků, hnědá tuková tkáň neslouží ke skladování energie, ale naopak ji dokáže spalovat a přitom vytvářet velké množství tepla.
Vyskytuje se proto všude tam, kde mají organismy zvýšené nároky na tvorbu tepla, například u všech novorozených savců, ale také u savců, kteří se ukládají k zimnímu spánku.
Nejposlouchanější
-
Marguerite Durasová: Milenec. Skandální příběh zakázané lásky zámožného Číňana a francouzské dívky
-
Podivuhodná dobrodružství barona Prášila. Příhody okouzlujícího vypravěče a lháře
-
Smrt v lese, Já vůl…!, Zrání a další povídky Sherwooda Andersona
-
Milan Uhde: Zjasněná noc. Hra o muži, který neuměl spát, k autorovým 90. narozeninám
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
