Proč se během Vánoc nedovedeme chovat ekonomicky?

Už jen letmá četba novinových titulků potvrzuje, že Vánoce jsou kromě svátků klidu a rodinné pohody také svátkem uvolněné spotřeby. Zřejmě proto, že rodinná pohoda bez materiálního nadbytku je těžko představitelná. Ekonomická krize na tom skoro nic nezměnila, čímž se mimo jiné potvrzuje, že člověk není průhledná ekonomická bytost, ale mnohem složitější organismus.

Ideální homo oeconomicus by se v dnešní situaci spíše držel zpátky: uskromnil by se, odložil spotřebu a vyčkal na lepší časy hospodářského růstu. Vysoké vánoční útraty však ekonomickou racionalitu průkazně vyřazují jako neúčinnou.

Odpovědí na otázku "Proč?" se nabízí několik. Vánoce jsou obdobím relativně bezuzdné spotřeby, z ekonomického hlediska vlastně zcela nadbytečné. Užitná hodnota není tak důležitá jako sama skutečnost nákupu. Lidé jako by orgie planého spotřebovávání potřebovali k tomu, aby mohli ve zdraví přežít.

S tím souvisí i druhá odpověď na otázku, proč nakupujeme vzdor kritickému vývoji ekonomiky. Vánoční nákupy jsou primárně určeny potřebou daru. A touha obdarovávat druhé je silnější než aktuální finanční možnosti, zvláště když sami očekáváme, že druzí nebudou na dárcích pro nás šetřit, neboť dar je mimo jiné také záležitost osobní prestiže. Jen málokdo se nechá zahanbit tím, že daruje druhému méně, než kolik od něho dostal. Logika daru, detailně probíraná ve slavných etnologických knihách, zkrátka nemá ekonomických hranic, nepodléhá finanční či jiné rozumové regulaci.

Nákupní orgie navzdory ekonomické krizi mají proto přece jen jeden pozitivní náboj. Potvrzují existenci jakési vzájemnosti, která během roku klidně celý čas spí skryta kdesi v koutě. Kdo nevěří a stále ještě pochybuje, nechť se vrátí k faktům v novinových titulcích. - Každý Čech o Vánocích v průměru obdaruje sedm lidí.