Proč má Alexander Liebreich rád rozhlasové orchestry
Žádný rozhlasový orchestr už dnes neuspěje ani nepřežije jen na základě původní myšlenky, tedy jako orchestr důležitý jen pro rozhlas, domnívá se německý šéfdirigent Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu v Katovicích Alexander Liebreich, který hostoval u Symfonického orchestru Českého rozhlasu.
Řídil 29. 10. v přímém přenosu na stanci Vltava mimořádný večer v Rudolfinu, Ozvěnu Česko-německého kulturního jara 2017. Rozhlasové těleso podle jeho slov dnes musí být vysoce způsobilý a zkušený symfonický orchestr, který dává vynikající koncerty - jinak by neměl opodstatnění.
Historie Prahy jako města česko-německo-židovského a meziválečného Československa jako země s velkou německou menšinou je pro tohoto umělce velmi zajímavá. V rozhovoru s Petrem Veberem říká, že je to totiž i jeho historie. Historie rodu Liebreichů. Dirigentův otec pocházel z Ústí nad Labem, prarodiče z Brna. Část rodiny zahynula v Osvětimi, část po válce skončila v uprchlickém táboře v Řeznu - Regensburgu. Ve městě, kde se Alexander Liebreich v roce 1968 narodil.
Přímé přenosy koncertů rozhlasových orchestrů považuje tento umělec za zcela přirozenou věc, v níž je navíc „pěkný kus adrenalinu“. A pro něj osobně i něco dalšího, jak řekl: „Mám rád rodinný život, ale jsem každou chvíli jinde, v jiné zemi. Takže jsem rád, když doma mají možnost vědět, kde jsem. Mám osmiletého syna – a vím, že to tak dělá: poslouchá mě v rádiu.“