Proč Češi milují detektivky? Je to žánr, který se moc nemění

Literární teoretici Pavel Mandys a Michal Jareš podrobně shrnuli českou detektivní prózu ve své knize Dějiny české detektivky, která vyšla v nakladatelství Paseka. Autory motivovalo k sepsání dějin i to, že důkladný přehled žánru chyběl. Jejich kniha na téměř 500 stránkách shrnuje žánr chronologicky.

Z knihy Dějiny české detektivky|foto: Tereza Kunderová

Reflexe detektivky samozřejmě probíhala už dříve, ale spíše šlo o eseje nebo zamyšlení nad konkrétními autory a díly. Celistvý pohled na českou detektivní prózu přichází opravdu až teď. Přitom jde o literární žánr, který se po celou dobu těší čtenářské oblibě. Mandys vidí tuto popularitu zejména v tom, že detektivka jako žánr zůstává v jistém smyslu stejná, má svá pravidla a blíží se realitě. "Nejsou to tzv. pohádky pro dospělé, v současné detektivce je hodně realistického vyprávění,“ Pavel Mandys

Až do 90. let byla potřeba se s legendárním Léonem Cliftonem popasovat.
Michal Jareš

Kořeny české detektivky sahají do 70. let 19. století a první opravdoví čeští detektivové byli většinou situováni do exotického prostředí, což dobře splňovaly kulisy Chicaga nebo New Yorku. Michal Jareš uvedl, že zásadní pro vývoj české detektivky byly tzv. cliftonky. Byly to sešitky o rozsahu 32 stránek, které vydával v letech 1906–1911 každý týden pražský nakladatel Rudolf Storch. Hlavním hrdinou byl vždy vítězící soukromý detektiv Léon Clifton, zásadní konkurent jiného detektiva, Nicka Cartera.

Parodie k české detektivce patří a mizí až v 70. letech

„V první polovině minulého století se objevují tendence antiheroizovat tzv. velkého detektiva typu Sherlocka Holmese nebo komisaře Maigreta,“ doplňuje k typologii českých detektivů Pavel Mandys. Čeští detektivové mají často zdrobnělá jména, někteří jsou zavalití s počínající pleší a vzhledem i jménem nabourávají představu supermanů, kteří všechno a navíc efektně vyřeší.

V současné detektivce je více realistického vyprávění

Čtěte také

Vraždy novinářů a vazby mafie na nejvyšší patra politiky. Iva Procházková představuje román Nekompromisně

Velký zájem je v současné době o detektivky Vlastimila Vondrušky, které naplňují potřeby čtenářů po srozumitelnějším, jednodušším příběhu. Jeho hrdinové mají česká jména a děj se odehrává v českém prostředí. Pavel Mandys uvedl několik zajímavých současných autorů, kterým se daří zajímavě žánr rozvíjet. Jsou to např. spisovatelka a scenáristka Iva Procházková, olomoucký vysokoškolský pedagog Michal Sýkora, který přivedl do detektivního světa komisařku Výrovou, a pak také Štěpán Kopřiva a bývalý policista Martin Goffa.

Šablony nemusí být nutně špatné. Důležité je čím se naplňují a jak se inovují. Povedlo se např. v seriálu Pustina.
Táňa Zaloudilová

Čtěte také

Televize neukazuje příběhy dvacátníků, a já chtěl psát o současnosti, říká scenárista Zrádců

Současný český detektivní seriál představila v telefonickém rozhovoru publicistka Táňa Zabloudilová. Zamýšlela se nad vlivem tzv. nordic noir na české krimi seriály a vyzdvihla zejména současnou tvorbu režiséra Viktora Tauše a scénáristy Miro Šifry, z jejichž produkce můžete aktuálně vidět seriál Zrádci.