Pro batolata nemusí být zásadním milníkem jen první zoubek, ale i první návštěva divadla

Divadlo pro velmi mladé, anglicky Theatre for the Very Young, má své kořeny v italské Bologni konce 80. let. U nás je za první inscenaci považováno Batosnění Moniky Kováčové z roku 2014. Tato specifická divadelní disciplína se od té doby pomalu rozšiřuje po českých divadelních scénách a nejvýrazněji je spojena s festivalem KUK. Ten organizuje Studio DAMÚZA. KUK je první český multižánrový projekt, který cílí především na návštěvníky ve věku od 10 měsíců do 3 let. Do ArtCafé jsme pozvali spoluzakladatelku festivalu KUK, Danielu Nachtmanovou, a režiséra inscenací pro malé diváky, Jiřího Ondru.

fotografie z inscenace Moment! Studia Damúza, festival KUK|foto:Martin Petrásek,Studio Damúza

Pro herce je velká zkouška, zda udrží pozornost dětí, třeba na úkor šroubku na zemi.
Jiří Ondra

Zmíněné Studio DAMÚZA produkuje představení pro děti, organizuje festival VyšeHrátky a propojuje divadlo a vzdělávání. Daniela Nachtmanová uvedla, že impulzem pro vznik divadelního festivalu KUK bylo i to, že se právě na VyšeHrátkách objevovali rodiče s batolaty, kterým ale program tohoto festivalu nic specifického nenabízel. Přímou inspirací pak pro ni byla návštěva festivalu El Més Petit de Tots v Barceloně, který představuje právě i divadlo pro velmi malé diváky. „Přišlo mi to jako úplně jiný vesmír,“ popsala své očarování Nachtmanová, která pak začala koncept divadla pro nejmenší rozvíjet v Česku. Letošní ročník festivalu KUK, který se měl odehrát v říjnu, byl bohužel zrušen.

Divadlo pro nejmenší může výrazně ovlivnit vkus a vzdělanost

Hosté ArtCafé popsali několik zásadních pozitiv, které přináší chození do divadla s tak malými dětmi. „Máme možnost učit děti i rodiče od velmi útlého věku chodit do divadla. Jde o kombinaci pobavení a vzdělávání,“ upřesnil režisér Jiří Ondra. Divadlo se tak dostává do kultury rodiny velmi brzy. Produkční Nachtmanová k tomu dodala: „Děti tak podvědomě vnímají první setkání s kolektivem a s divadlem.“

Divadlo Lampion, Kladno|foto:Tomáš Glasberger

Divadlo náročné na improvizaci

„Říká se, že v divadle je každé představení jiné. U batolecího divadla to platí mnohonásobně. Je možné, že vybočí ze struktury,“ vysvětlil režisér Jiří Ondra, když popisoval jeho průběh a dodal: „Nepřestává mě fascinovat, co jsou tak malé děti schopné sledovat. Současně je to pro mě totální svoboda. Jakmile to dává narativní návaznost, jdu od toho. To si v divadle pro dospělé dovolit nemůžu.“

Čtěte také

Máme-li děti za hlupáky, mají ony za hlupáky nás. Divadlo Polárka děti bere jako rovnocenné partnery

Možnosti tvorby pro velmi malé diváky bude režisér Ondra prozkoumávat nově i v žánru opery. Na rok 2022 totiž připravuje operní představení pro batolata v Jihočeském divadle. Nepůjde o chronologicky skládané árie, spolu se skladatelem Lukášem Somerem bude Jiří Ondra pracovat zejména s atmosférou. „Opera sama už může být naše téma,“ zvažoval v rozhovoru Ondra.

V Česku se vedle festivalu KUK věnují divadlu pro velmi malé děti i profesionální scény – například Divadlo Minor, Naivní divadlo v Liberci, Divadlo Lampion v Kladně nebo Divadlo Radost a Divadlo Polárka v Brně.