Přísná, pravdivá a racionální. Architektka Alena Šrámková vystavuje v Museu Kampa

29. říjen 2019

Barák je barák a ten nemá ani šokovat, ani příliš oslňovat, říká s oblibou architektka Alena Šrámková. V pražském Museu Kampa otevřeli výstavu k jejím 90. narozeninám.

Jednu z nejvýznamnějších osobností současné české architektury představuje výstava nazvaná „Alena Šrámková: architektura“. Mezi její nejznámější stavby patří postmoderní budova ČKD v Praze na Můstku, odbavovací hala Hlavního nádraží v Praze, Tyršův most v Přerově nebo budova Fakulty architektury ČVUT v pražských Dejvicích.

Nová budova Fakulty architektury ČVUT

Ani retrospektivní, ani bilanční

Ačkoli výstava připomíná životní jubileum Aleny Šrámkové, které oslavila 20. června, není ani retrospektivní, ani bilanční. Autorkou koncepce výstavy je sama architektka, která vybrala celkem 17 prací, které představí. „Řekla bych, že vybrala to, čeho si ve své nejvíc váží. Vytvořila celek, který o ní vypovídá nejpřesvědčivějším způsobem. Jsem ráda, že to není bilanční výstava, na tu má architektka ještě minimálně 10 let čas. Teď je důležité ukázat, jak silná osobnost to je a jak silná je její architektura. Architektura je vždy odrazem svého tvůrce a tohle je architektura přísná, přesná, pravdivá, racionální. A taková je i paní architektka,“ říká kurátorka Radomíra Sedláková o Aleně Šrámkové.

Logo

Vystavené kresby jsou především ze sbírky architektury Národní galerie v Praze, které autorka věnovala svůj archiv. Výstava umožňuje nahlédnout do architektčiny mysli, do způsobu jejího uvažování i toho, jak se rodí návrh projektu. Na výstavě je k vidění víc nerealizovaných než realizovaných návrhů. O čem to vypovídá?

„O tom, že potenciál, který paní architekta má, tato země nedokázala zužitkovat tak, jak by si zasloužila. Jak ona, tak tato země,“ odpovídá kurátorka Radomíra Sedláková. A dodává, že ačkoli sama nemá ráda označení „první dáma české architektury“, které je ke jménu Aleny Šrámkové často připisováno, povařuje ji spolu s Věrou Machoninovou a letos v říjnu zesnulou Růženou Žertovou, za nejvýraznější architektku, která se dokázala prosadit.

Spustit audio