Příliš krátký život Jaroslava Ježka. Od Osvobozeného divadla k exilu

17. září 2026

Radiodokument

Potkali se koncem 20. let a bylo to od začátku šťastné setkání. Poloslepý muzikant Jaroslav Ježek byl štěstím pro Osvobozené divadlo Voskovce a Wericha a současně se v jeho poetice skladatel, zvaný Ježura, našel. Jakkoliv bylo koncem 20. let divadlo téměř před krachem, Ježkova hudba dala divadlu novou energií, rázem bylo plno a písničky, které zazněly na jevišti, si brzy lidé sami zpívali.

Jde o písně, které se zpívají dodnes – například písnička „Nebe na zemi“ existuje ve více než třiceti verzích a nové interpretace dále vznikají. Klobouk ve křoví, Tmavomodrý svět patří k tomu nejkrásnějšímu, co v české písničkové tvorbě existuje.

Účinkuje: Jakub Burýšek

Hraje: Tomáš Pavlán

Dramaturgie: Marek Mojžíšek

Zvukový mistr: Ladislav Reich

Režie: Bronislava Janečková

Premiéra: 17. 9. 2026

V listopadu roku 1938, dva měsíce po podpisu Mnichovské dohody, byla Osvobozenému divadlu odňata koncese a všichni lidé vystupující proti fašistům byli v nebezpečí života. Koncem roku 1938 proto odjel Ježek s Voskovcem a Werichem do Ameriky.

Ježkovi se za oceán moc nechtělo, byl fixován na domov, ale nakonec souhlasil a následoval Voskovce a Wericha do New Yorku. Měl před sebou už jen 4 roky života…

Dokument Příliš krátký život Jaroslava Ježka|foto:archiv

Čtyři dny před svou smrtí na konci roku 1941 se oženil a právě kolem tohoto sňatku vyvstává dodnes řada otázek.

Dokument „Příliš krátký život Jaroslava Ježka“ je věnován především posledním deseti rokům skladatelova života, kterému bylo vyměřeno pouhých 35 let. V archivu Českého rozhlasu jsme našli mnoho cenných svědectví jeho přátel, členů rodiny as spolupracovníků, Kromě odborníků z Muzea české hudby azní hlasy Jana Wericha, Františka Filipovského, Miloše Nedbala, jeho sestry Jarmily a manželky Francis – to vše společně s hudbou Jaroslava Ježka.

Lodí Aquitania Ježek s Voskovcem připluli do USA|foto:Unattributed postcard / Mary Evans Picture Library / Profimedia

Ruce Jaroslava Ježka nahradí nevidomý muzikant Tomáš Pavlán, který dostal možnost zahrát si na Ježkově klavíru v Modrém pokoji, který je dnes součástí Českého muzea hudby.

V pořadu zazněly písně Jaroslava Ježka z originálních nahrávek Osvobozeného divadla a dále jeho Smyčcový kvartet č. 1 v podání Ondříčkova kvarteta z roku 1954, Sonáta pro housle a klavír v interpretaci Josefa Suka a Jana Panenky z roku 1966 a Klavírní sonáta v interpretaci Jana Novotného z roku 1996.

autor: Bronislava Janečková