Příliš hlučná samota. Vynikající dramatizace klíčové novely Bohumila Hrabala
Černogroteskní příběh z druhé poloviny minulého století o kráse výstředních podivínů a smrtelné lásce člověka Hanti ke světu knih a umění. Novelu Bohumila Hrabala uslyšíte v rozhlasové „rekonstrukci“ inscenace někdejšího brněnského Divadla U stolu. Reprízu vysíláme jako připomínku 110. výročí narození Bohumila Hrabala (*28. března 1914). „Třicet pět let pracuji ve starém papíře a to je moje love story?“ Poslouchejte online po dobučtyř týdnů po odvysílání.
Část hanťovské životní zkušenosti, totiž nucenou spoluúčast na ničení vlastního milovaného světa, zažil režisér a dramatizátor Ivo Krobot na vlastní kůži. Za účast na nepovolené akci strávil v roce 1971 několik měsíců ve věznici na Borech a v tamní knihárně vyřezával několik divadelních kapitol z čerstvě vytištěného devátého dílu Československé vlastivědy – jednu z nich napsal Krobotův milovaný teatrolog a učitel Bořivoj Srba.
I tahle okolnost vedla Bohumila Hrabala k tomu, že režisérovi udělil svůj souhlas k inscenaci knihy, o níž svého času Pařížan Petr Král v Le Mondu výstižně napsal, že je to dílo, v němž Hrabal nejméně slovy řekl nejvíc.
Problém, s nímž se Ivo Krobot musel vypořádat především, byla forma Hrabalova vyprávění – v knize je ztvárněna jako monologický výpovědní proud rozdělený do osmi částí. Převést reflexivní Hanťovu výpověď do dramatického tvaru na scéně Divadla U stolu pomáhali Jan Kolařík jako Hanťa, Pavel Zatloukal jako jeho Šéf, v epizodních rolích herečky Martina Krátká a Kateřina Dostalová, Michal Bumbálek, Cyril Drozda a další. Hudbu složil rocker Zdeněk Kluka a do představení vstupuje vlastním autentickým hlasem i sám autor: Bohumil Hrabal. To všechno a trvalá životnost hanťovského tématu rozhodlo pro vytvoření rozhlasové verze, či spíše rekonstrukce divadelní inscenace.
O co nám šlo? Přenést poetiku Hrabalovy prózy do živého rozhlasového tvaru a přitom nepoškodit smysl groteskně donkichotského příběhu muže ze společenského dna, jehož práce i záliba v knihách tvoří jeden pól košaté zpovědi, na níž jsou navlečeny korálky epizod jeho lásek, rodinných vzpomínek, styků s vědci, vyhozených z ústavů k práci kanálníků, návštěv poloslepého badatele sbírajícího divadelní recenze z tisku 30. let minulého století i kamarádů z hospody. Obrana svobody být sám sebou v proměnách světa je nakonec trvalým tématem moderní doby.
Související
-
Bohumil Hrabal: Něžný barbar. Premiéra vzpomínkového vyprávění o výtvarníku Vladimíru Boudníkovi
Hrabal vzpomínal na Boudníka asi pět let po přítelově smrti. Vyprávění je nesentimentální, na výjimečného výtvarníka vzpomíná jako na mimořádnou a složitou osobnost.
-
Hrabalovy povídky mě očarovaly, říká nakladatel a publicista Zdenko Pavelka
Setkání s knihami napříč prostorem a časem připravila Blanka Stárková.
-
Šprajcl jsem se na Obsluhoval jsem anglického krále, říká ilustrátor Václav Šlajch
Přestože po dokončení plzeňské Sutnarky okusil tvrdý chleba volné nohy a rok čekal na první solidní zakázky, patří k vyhledávaným výtvarníkům, kreslířům a ilustrátorům.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
