„Přijdeme do baru na jedno, dáme si jich sedm a pivo nás seznámí s místními,“ říkají Beer with Travel

„Razíme teorii, že je jedno, kam člověk jede, ale záleží na tom, s kým tam jede. Pít pivo na Šumavě je taky super. A kromě toho jsme vysazení na vlaky a Vláďa je taky trochu úchyl na metro,“ definuje Honza Šamla styl cestování Beer with Travel. Vláďa dodává, že pařížské metro s velkým počtem linek na malém prostoru a historickou hodnotou má ze všech, která zatím viděl, pořád nejraději. „Na vlaku máme rádi, že vidíme krajinu, je to ekologičtější než létání a je v tom kus kočovné romantiky. Autobusy naopak rádi nemáme. Jak to jde, tak se autobusům vyhýbáme.“ Cesty dvojice plánuje minimálně, ale využívá například web největšího vlakového guru SEAT 61 nebo web Loco2, případně UrbanRail, zaměřený na metro.

S pivem, nebo bez. Ale spíš s ním…

Popsaný přístup k věci je zavedl například na Transsibiřskou magistrálu, kterou projeli až do konce, do vladivostockého baru Družba a navzdory zákazu alkoholu na dráze nakoupený karton piv rozhodně zvládli po cestě potajmu „zpracovat“. Jeli třetí třídou, aby měli možnost poznat víc nových kamarádů a řešili situaci podle místních. Na otázku, zda si Beer with Travel z měst pamatují i něco jiného než bary a pivo, rozhodně říkají, že ano. Víc než památky, ke kterým je prý cesta stejně zavede „samospádem“, ale mezi největšími zážitky jmenují setkání s místními lidmi – ať už proběhla u piva, nebo ne. Ale většinou ano.

Na otázku, zda si Beer with Travel z měst pamatují i něco jiného než bary a pivo, rozhodně říkají, že ano. Víc než památky, ke kterým je prý cesta stejně zavede „samospádem“, ale mezi největšími zážitky jmenují setkání s místními lidmi – ať už proběhla u piva, nebo ne|foto: Beer with Travel

Svoje zážitky z transsibiřské cesty dvojice zpracovává do standupových přednášek a chtějí je vydat i knižně. „Jsme připravení na to, že v Íránu to budeme muset zvládnout bez piva. Protože tam se rozhodně chceme podívat. Jinak je pivo v menší či větší míře vždycky součástí naší cesty.“ Jedině norské ceny ve vlaku do Narviku za polárním kruhem je přibrzdily. „Dát v přepočtu 3000 korun za večer za pivo se nám prostě nechtělo, to už zavání drahotou,“ usmívají se Beer with Travel. I v Číně byla rozhodujícím faktorem výběru z naprosto neznámých piv cena.

„Pivo je prostě dobrý seznamovací prostředek. Přijdeme do baru na jedno, dáme si jich tam sedm a pak za námi začnou chodit místní a začneme se bavit. Například v Jekatěrinburgu byli hodně překvapení, co tam děláme… Dobrovolně,“ dodávají.