Přidušené město. Šedesátá léta a normalizace v Praze objektivem zapomenutého fotografa
Matematik a introvert, který rád zahradničil, to byl Karel Bucháček. Jenže... V jeho pozůstalosti se našlo na osmdesát tisíc snímků, na nichž zachycoval život v komunistické Praze. Jejich výběr nedávno vyšel v nakladatelství PositiF jako publikace Přidušené město.
Jak vypadal každodenní život v komunistické Praze, oslavy výročí revolucí, rozkutané ulice, znuděné děti, fronty na nedostupné zboží a služby, ale třeba i vpád vojsk Varšavské smlouvy, Palachův týden, zánik starých pražských čtvrtí či výstavba metra? To jako by si dal za úkol zdokumentovat matematik Karel Bucháček, který se ve volném čase věnoval nejen skalkám, ale i fotografování. „Věřím, že Karel Bucháček věřil, že se jednou jeho archivu někdo chopí a zpracuje ho,“ říká editor a nakladatel knihy Přidušené město Tomáš Pospěch.
Kdo byl Karel Bucháček a co bylo pro jeho tvorbu charakteristické? Jak byl za objektivem kritický k panujícím poměrům? Jak se z obrovského archivu vybíraly fotografie do knihy a jaké další úskalí s sebou příprava „posmrtného“ titulu nesla? Jak je celá publikace koncepčně pojatá a jak vůbec na Bucháčkovu tvorbu nakladatel narazil? O tom si redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková povídala s editorem i nakladatelem knihy Přidušené město Tomášem Pospěchem.
Související
-
Přečíst Deníky Josefa Koudelky ve dvaceti, fotím úplně jinak, říká fotograf a kurátor Tomáš Pospěch
Deníky si světově známý fotograf Josef Koudelka vedl od dvaatřiceti a mnohokrát si do nich zapsal, že není nikterak mimořádný fotograf. Pospěch je ale přesvědčený o opaku.
-
Sbírání umění a fotografování sportu. Čím jsou knihy o nich nejkrásnější?
Jak vypadalo sběratelství umění za socialismu v případě Alexandra Skalického staršího? A jakou stopu ve sportovní fotožurnalistice zanechal Karel Novák?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
