Příběhy žen z AAA

9. srpen 2004

Rovnostranný trojúhelník a v každém z jeho vrcholů A - tak vypadá logo edice angloamerických autorů nakladatelství Argo. Tři z jejích nedávno vydaných svazků (63.-65.) jsou shodou okolností věnovány příběhům žen, které se pokoušejí žít bez mužů.

Jocelyn Jonesová, třiačtyřicetiletá hrdinka novely Jamese Patricka Donleavyho Dáma, která měla ráda čisté záchodky, putuje po New Yorku a propadá depresím. Její manžel se odstěhoval k mladší milence, odrostlé děti mají dost svých vlastních starostí a dámu, která až doposud žila ve velkém domě se zahradou, měla ráda Mahlera, výtvarné umění a dobrá vína, okradl její finanční poradce. I když spoušť, do níž se propadá, pozorujeme z jejího zorného úhlu, vyprávění ve třetí osobě umožňuje autorovi traktovat jak to, co hrdinka vnímá, tak i to, co činí, s notnou dávkou ironie a černého humoru. Na těchto kvalitách je také postavena pointa příběhu. Z ní lze prozradit alespoň to, že právě ona Jocelynina náklonnost, kterou specifikuje titul novely, jí připraví nečekaný zvrat osudu. Překlad Michaly Markové poněkud irituje: ctí totiž Donleavyho časté pomíjení interpunkce, což při víceméně klasické větné stavbě textu svádí čtenáře k mylné domněnce, že kniha neprošla korekturou.

James Patrick Donleavy: Dáma, která měla ráda čisté záchodky

Kulisy a východisko románu Američanky Francine Proseové (1947) Lovci a sběračky plodů (přeložila Hana Ulmanová) jsou stejné jako v předchozím příběhu: New York devadesátých let 20. století a odchod partnera za jinou ženou. Třicetiletá Martha, která je zároveň hlavní postavou i vypravěčkou, nachází vytržení ze své samoty v kruhu žen oddávajících se jednomu z přemnohých kultů New Age - uctívání Matky Země, hypotetické bohyně dávných matriarchálních společností. Martha se mezi ně dostala náhodou a na jejich rituály, mystická vytržení a pokus o alternativní žití bez mužů hledí střízlivě - nejspíš poznamenána i svým nenáviděným zaměstnáním v módním časopise, kde ověřuje fakta, jež mají být publikována. Spolu s pronikáním do psychosociálních vazeb svérázné feministické komunity sílí satirický pohled na její fungování a praktiky. Ztracenou sebedůvěru Martha nalezne teprve v průběhu "semináře" kdesi v nevadské poušti, kde díky svému přirozenému odporu k jakémukoli předstírání pochopí, že schopnost soucítit s druhými a pomáhat jim je daleko cennější než pseudokouzla indiánských šamanů.

Tvarově je ze tří knih edice AAA nejzajímavější román Angličanky Jeanette Wintersonové Jak naštěpit třešeň, který je postaven na střídání dvou vypravěčů a dvou věků, do nichž je jejich existence rozštěpena. Vyprávění Jordana se střídá s vyprávěním obryně beze jména, jíž říkají Psářka. Ta Jordana vychovala a také pojmenovala, neboť k ní připlul v košíku po Temži jako kdysi Mojžíš po Jordánu. První a nejrozsáhlejší část jejich vyprávění je zakotvena v 17. století a se značnou expresivitou a se sympatiemi k royalistům líčí některé detaily Cromwellovy revoluce. Víc než o historii však autorce jde o zachycení pocitů a požitků tělesného bytí, jejichž autentičnost je koncem 20. století - tedy v další časové rovině příběhu - znejisťována virtualizací skutečnosti, obdobně jako byla ve století sedmnáctém potlačována puritány. Nejen gargantuovskou obryní (kterou žádný muž nedokáže pro rozměry její vagíny uspokojit), ale také stylem a některými motivy připomíná román Wintersonové Rabelaisovo veledílo. O to víc je třeba ocenit úsilí Lenky Urbanové, která prózu, kypící kompoziční, obrazovou i jazykovou hravostí, přeložila.

Jeanette Wintersonová: Jak naštěpit třešeň
autor: Bronislav Pražan
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.