Příběhy z kalendáře - Mezinárodní železniční trať z Liberce do Žitavy

Ano, tradiční obchodní cesta do lužického Šestiměstí, která pamatuje husitská válečná tažení i předslovanské osídlení, dostala novou, industrializovanou podobu. Zrychlená epocha dvacátého století by si tak jako tak vyžádala novou formu dopravy. První úvahy o železničním spojení Žitavy s Libercem se však objevily již na počátku čtyřicátých let století devatenáctého. Rakouské císařství tehdy návrhům saských investorů nebylo příliš nakloněno. Mezinárodní smlouva na výstavbu trati byla podepsána až v roce 1853. Železnice měla zajistit rychlou cestu z Německa přes Česko na Vídeň.

Když už jsme u těch investorů, šlo sice (majetkově) převážně o saský projekt (trať provozovala nejdříve soukromá saská společnost, později saské státní dráhy), o její vybudování se však značnou měrou zasloužil také liberecký průmyslník Johann Liebieg.

Liebig si tehdy vytyčil riskantní úkol a rozhodl se k jistě odvážnému kroku.Vykoupil větší část pozemků pro železniční trasu, která spojovala Liberec s Prahou, Pardubicemi a Žitavou, odkud již vedly koleje až do Berlína. Šlo o tvrdého podnikatele, který investicí do železničního spojení sledoval ekonomické cíle. Jisté ale je že, když 1. prosince v roce 1859 došlo k zahájení železničního spojení z Liebigova města do Žitavy, vstoupilo tak i samotné město Liberec do povědomí veřejnosti jako moderní průmyslové centrum Severních Čech. Šlo o prestižní záležitost železniční doprava patřila tehdy k moderním vědecko-technickým výdobytkům.

Zprovozněna byla již 25. října, slavnostně pak byla otevřena až 1.prosince. Tak můžete její 151 let starý provoz oslavit výletem do nedaleké Žitavy. Na cestě potkáte několik technických zvláštností a kuriozit. Projedete územím tří států, viadukt přes Nisu mezi Žitavou a polským Porajowem se svou délkou 741 metrů dodnes patří mezi nejdelší saské železniční mosty.

Připomínkou saské minulosti trati vám budou ostrovní koncepce nástupiště v Chrastavě a v Hrádku nad Nisou, což na českých tratích srovnatelného významu není obvyklé. Mimochodem, historie trati a její proměny vypovídají leccos o dějinných proměnách nynějšího Trojzemí. Ať už jde o prvorepublikový rozptyl míst odbavení zboží, celní a hraniční kontroly V Žitavě, Liberci a Hrádku, dočasné zrušení přeshraničního spoje v letech poválečných, jeho postupné obnovování s umožněním nástupu v Žitavě v 80. letech až po integraci Evropy a železničních služeb. Za pár dní bude trať obsluhovat nový dopravce, přibudou zastávky a na kolejích se budou prohánět moderní soupravy. Tak šťastnou cestu.