Příběhy lidí kolem venkovské architektonické moderny na střední Moravě
Tentokrát nás Výlety s Vltavou zavedou na střední Moravu, na sever od Olomouce, kde můžeme i ve zdánlivě nenápadných vesnicích najít nejednu modernistickou a svým osudem výjimečnou stavbu. Redaktor Mirek Kobza a režisér Tomáš Soldán vás postupně provedou místy průkopnictví i splněných netradičních snů. A to vše prostřednictvím staveb, budov a architektury.
Elektrárna a vila manželů Plhákových v Háji u Třeštiny
Na samotě Háj u Třeštiny na Šumpersku se zrodila generace pokrokových mlynářů Plhákových. Otec Hubert poprvé rozsvítil elektrickým světlem mlýn a obce v okolí, jeho synové nechali na břehu Moravy vybudovat moderní hydroelektrárnu a také vilu dle projektu významných architektů Bohuslava Fuchse a Josefa Štěpánka.
Vila a hrádek Kunzov továrníka Antonína Kunze v Hranicích a Hrabůvce
Antonín Kunz byl možná poněkud podivínský, ale podnikavý a úspěšný člověk, který zavedl v Hranicích výrobu pump a čerpadel později vyvážených do celého světa. Svou rodinnou vilu si nechal postavit podle projektu architekta Jana Kříženeckého. Podle dobových pramenů tato bohatě štukově zdobená stavba ostře kontrastovala se svým okolím.
Snad proto, že chtěl být šlechticem, snad pro svou romantickou povahu vybudoval Kunz u Hrabůvky kousek od Hranic romantickou novogotickou vilu, napodobující dispozici středověkého hradu. Jeho letním sídlem se tak stal hrádek, jakoby vystřižený z béčkového hororu. Obě stavby stojí dodnes a patří k významným památkám regionu.
Vikář Rudolf Šedý a jeho kostel církve Českobratrské evangelické v Hrabové
Vikář Rudolf Šedý byl nazýván apoštolem severní Moravy. Stál u znovuobnovení evangelické církve na sever od Olomouce a byl nejen duchovním, ale též sociálním pracovníkem, vzdělavatelem i hospodářským rádcem. A také vizionářem, který chtěl, aby ve 20. letech etablovaná církev měla ve své hlavní baště v Hrabové u Zábřeha důstojný svatostánek. A tak se začal stavět kostel, který je dodnes obdivuhodnou ukázkou moderního sakrálního stavitelství.
Rytíři severomoravského průmyslu na Šumpersku a jejich vídeňská moderna
Šumpersko bylo od druhé poloviny 19. století centrem textilního průmyslu. Zdejší podnikatelé obchodovali s celým světem a chtěli žít a bavit se, jako jejich obchodní partneři třeba ve Vídni. A tak ve městě a v okolí vzniklo několik staveb, za jejichž projekty stojí významní stavitelé z hlavního města monarchie. Šumperku se proto někdy říká malá Vídeň a stopy těchto stavebních počinů najdeme i pod jesenickými horami.
Odkaz sedláka Vincenze Priessnitze a moderní architektura Jesenicka
O tom, že byl Vincenz Priessnitz zakladatelem vodoléčby a jesenického lázeňství, nikdo nepochybuje. Je však téměř jisté, že to byl právě on, prostý sedlák, který otevřel kraj pod horami moderní architektuře. A to i přesto, že jí sám vůbec nerozuměl. Ale díky němu a jeho následovníkům zde máme pozoruhodné lázeňské stavby i další moderní stavby.
Připravil: Mirek Kobza
Režie: Tomáš Soldán
Natočeno v olomouckém studiu Českého rozhlasu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
