Příběhy lidí kolem venkovské architektonické moderny na střední Moravě

19. červenec 2019

Tentokrát nás Výlety s Vltavou zavedou na střední Moravu, na sever od Olomouce, kde můžeme i ve zdánlivě nenápadných vesnicích najít nejednu modernistickou a svým osudem výjimečnou stavbu. Redaktor Mirek Kobza a režisér Tomáš Soldán vás postupně provedou místy průkopnictví i splněných netradičních snů. A to vše prostřednictvím staveb, budov a architektury.

Elektrárna a vila manželů Plhákových v Háji u Třeštiny

Na samotě Háj u Třeštiny na Šumpersku se zrodila generace pokrokových mlynářů Plhákových. Otec Hubert poprvé rozsvítil elektrickým světlem mlýn a obce v okolí, jeho synové nechali na břehu Moravy vybudovat moderní hydroelektrárnu a také vilu dle projektu významných architektů Bohuslava Fuchse a Josefa Štěpánka.

Budova elektrárny v současnosti

Vila a hrádek Kunzov továrníka Antonína Kunze v Hranicích a Hrabůvce

Antonín Kunz byl možná poněkud podivínský, ale podnikavý a úspěšný člověk, který zavedl v Hranicích výrobu pump a čerpadel později vyvážených do celého světa. Svou rodinnou vilu si nechal postavit podle projektu architekta Jana Kříženeckého. Podle dobových pramenů tato bohatě štukově zdobená stavba ostře kontrastovala se svým okolím.
Snad proto, že chtěl být šlechticem, snad pro svou romantickou povahu vybudoval Kunz u Hrabůvky kousek od Hranic romantickou novogotickou vilu, napodobující dispozici středověkého hradu. Jeho letním sídlem se tak stal hrádek, jakoby vystřižený z béčkového hororu. Obě stavby stojí dodnes a patří k významným památkám regionu.

Hrádek Kunzov

Vikář Rudolf Šedý a jeho kostel církve Českobratrské evangelické v Hrabové

Vikář Rudolf Šedý byl nazýván apoštolem severní Moravy. Stál u znovuobnovení evangelické církve na sever od Olomouce a byl nejen duchovním, ale též sociálním pracovníkem, vzdělavatelem i hospodářským rádcem. A také vizionářem, který chtěl, aby ve 20. letech etablovaná církev měla ve své hlavní baště v Hrabové u Zábřeha důstojný svatostánek. A tak se začal stavět kostel, který je dodnes obdivuhodnou ukázkou moderního sakrálního stavitelství.

Evangelický kostel v Hrabové

Rytíři severomoravského průmyslu na Šumpersku a jejich vídeňská moderna

Šumpersko bylo od druhé poloviny 19. století centrem textilního průmyslu. Zdejší podnikatelé obchodovali s celým světem a chtěli žít a bavit se, jako jejich obchodní partneři třeba ve Vídni. A tak ve městě a v okolí vzniklo několik staveb, za jejichž projekty stojí významní stavitelé z hlavního města monarchie. Šumperku se proto někdy říká malá Vídeň a stopy těchto stavebních počinů najdeme i pod jesenickými horami.

02929951.jpeg

Odkaz sedláka Vincenze Priessnitze a moderní architektura Jesenicka

O tom, že byl Vincenz Priessnitz zakladatelem vodoléčby a jesenického lázeňství, nikdo nepochybuje. Je však téměř jisté, že to byl právě on, prostý sedlák, který otevřel kraj pod horami moderní architektuře. A to i přesto, že jí sám vůbec nerozuměl. Ale díky němu a jeho následovníkům zde máme pozoruhodné lázeňské stavby i další moderní stavby.

Pohled na sanatorium Priessnitz z vrcholu Čertových kamenů je úchvatný

Připravil: Mirek Kobza

Režie: Tomáš Soldán
Natočeno v olomouckém studiu Českého rozhlasu.

autoři: kbz , Tomáš Soldán
Spustit audio