Příběh Měsíční sonáty

r_2100x1400_vltava.png
18. červenec 2009

Ve mimořádném vysílání Den na Měsíci v sobotu 18. července uvedeme v 16 hodin povídku Ludvíka Aškenazyho "Ukradený Měsíc". Ve volném pokračování této půvabné, hravé prózy, v povídce "Červená hvězda", psal Ludvík Aškenazy už v roce 1956 o svém velkém jmenovci Ludvíku van Beethovenovi a o jeho sonátě cis moll, kterou - a tady už citujeme z povídky -" kterou lidé nazývají Měsíční a již kdysi za úplňku slyšel a potom složil Ludvík van Beethoven, člověk na zemi.

Bylo to na zámku, za noci, která se zdála tak neskutečná, jako by byla z jiného světa. Osamělý prostovlasý muž šel jilmovou alejí a myslel na to, že neslyší ani písek, který mu skřípe pod nohama. Byl tu jen on, světlo a ticho. A tu se potěšil, že není docela hluchý, protože slyší světlo jako hudbu. Dlouho stál u staré zdi, zarostlé břečtanem, a radoval se z mírného svitu, který se lil bez konce z mlžných par, zvedajících se na lukách, a z bílého zámku, jenž mu nepatřil. Pak šel a rozsvítil v okně pod střechou a hrál. Když svíce dohořely, vešla do pokoje tma, ale ta byla vlídná, protože světlo již bylo napsáno a mohlo kdykoli zasvítit." K motivu Měsíční sonáty se Aškenazy po mnoha letech ještě jednou vrátil. Po okupaci v roce 1968 odešel Aškenazy do Německa, kde mimo jiné psal - tak jako předtím v Československu - i rozhlasové hry. Byla mezi nimi také drobná a křehká hříčka nazvaná prostě "Beethoven", která zachycuje vznik Měsíční sonáty tak, jak si ho spisovatel představoval ve své fantazii. V rozhlasovém Dni na Měsíci uvedeme v literárně hudební kompozici "Příběh Měsíční sonáty" nejdříve Aškenazyho poetickou hříčku a hned poté dostane slovo muzikolog, doktor Oldřich Pulkert, který nám podle historických pramenů poví, jak to s Měsíční sonátou bylo doopravdy. A na závěr pořadu se můžete zaposlouchat do samotné slavné skladby v podání Maurizia Polliniho.