Přednášky germanisty Kurta Krolopa vycházejí po půl století česky

20. únor 2014
03066262.jpeg

I když tento literární vědec a profesor univerzity v Halle působil několik let na katedře germanistiky FF UK v Praze, český překlad obou textů vychází knižně teprve nyní v Nakladatelství Franze Kafky. Osobnost autora i jeho dílo představuje překladatel a germanista Jiří Stromšík.

Kurt Krolop se narodil v roce 1930 v Kravařích (tehdy Graber) na Úštěcku. Studoval německé gymnázium v Litoměřicích, ale protože v roce 1946 byl s rodiči odsunut do sovětské okupační zóny, maturitu složil v sasko-anhaltském Köthenu. Vystudoval germanistiku, slavistiku a anglistiku na univerzitě v Halle a v roce 1957 byl vyslán do Prahy jako lektor. Během pěti let se účastnil výzkumu pražské německé literatury a německy psané literatury v českých zemích, který podnítil tehdejší vedoucí katedry germanistiky Eduard Goldstücker.

Příležitost k další návštěvě tehdejšího Československa se naskytla v roce 1967, kdy byl Kurt Krolop jmenován vedoucím oddělení pro výzkum pražské německé literatury v Československé akademii věd. Tentokrát se ale, díky normalizačním zásahům, do NDR vracel už po třech letech, v roce 1970.

Poslední profesor z východního Německa

03066269.jpeg

V roce 1989 se Kurt Krolop vrátil do Prahy natrvalo. Nastoupil na Filosofickou fakultu jako poslední hostující profesor NDR a pokračoval jako první hostující profesor sjednoceného Německa. Byl pověřen vedením katedry germanistiky, nederlandistiky a nordistiky.

Už z životopisu literárního vědce a germanisty Kurta Krolopa je zřejmé, že pobývání v prostoru česko-německé literatury na českém území, nebylo nijak snadné. Přesto poznání o pražské německé literatuře a také o Karlu Krausovi, který byl dalším tématem prof. Krolopa, bylo jistě natolik poutavou oblastí, že vnější společensko-politické okolnosti ji mohly komplikovat, ne však zastavit. Důkazem toho jsou jména, která dané téma, pražskou německou literární činnost, na počátku dvacátého století naplňovala. Příkladem mohou být ta, jejichž dílo bylo inspirované Prahou: Paul Leppin, Egon Erwin Kisch, Gustav Meyrink, Max Brod… přidáme-li Franze Werfela, Otto Picka, a samozřejmě Franze Kafku, síla této generace je nezpochybnitelná.

Dvě slavné přednášky

„Uvnitř kruhu pražských autorů perioda od jara 1911 do podzimu 1912, během níž vycházely Herder-Blätter a Franz Werfel prožíval svůj poslední rok v Praze, patrně znamená dobu nejužší vzájemnosti, nejpevnějšího semknutí a nejintenzivnějšího společenského působení, je to takříkajíc heroická doba Café Arco. Franz Werfel ji nazval ,dobou bohatou‘.“

V knize O pražské německé literatuře vycházejí poprvé v českém překladu dvě studie Kurta Krolopa. První: Ke vzniku a historii pražské německé literatury „expresionistického desetiletí“ přednesl jako hlavní referát na proslulé konferenci v Liblicích v roce 1965. Přednáška Pražští autoři ve světle „Pochodně“, byla proslovena na vědeckém kolokviu věnovaném Franzi Kafkovi, ve Vídni roku 1989.

Spustit audio
autoři: Milena M. Marešová, Karel Kratochvíl