Předměty a dokumenty dotýkané Karlem IV. vypráví příběh o panování a ukazují jeho světlé i stinné stránky

13. květen 2016
03628073.jpeg

Mnoho vzácných exponátů nabídne Česko-bavorská zemská výstava Císař Karel IV. 1316–2016 pořádaná při příležitosti 700. výročí narození tohoto výjimečného panovníka představí v Praze i v Norimberku mimořádný výběr památek kultury a umění jeho doby. Výstava se koná ve Valdštejnské jízdárně v Praze od 15. května do 25. září 2016 a následně v Norimberku v Germánském národním muzeu od 20. října 2016 do 5. března 2017.

U nás bývá Karel IV. nazýván „otcem vlasti“, ale ve skutečnosti byl pragmatickým vladařem, který vše podřizoval svým mocenským zájmům. Objektivní pohled na jeho osobnost a dobu panování přináší výstava, autorem jejíž expozice je ředitel Národní galerie Jiří Fajt. Ten se před deseti lety podílel i na vzniku mimořádně úspěšné výstavy Císař z Boží milosti, která se konala na Pražském Hradě. Exponáty na současnou výstavu poskytlo přes sto zapůjčitelů z celého světa. K vidění budou především originály, ať už kamenné sochy nebo umělecké a užitné předměty či dokumenty, kterých se dotýkal sám Karel IV.

03628074.jpeg

Teze a antiteze o osobnosti i panování císaře Karla „Snažím se Karla IV. ukázat jako člověka, který má svoje silné, pozitivní stránky, ale také slabší a negativní,“ objasňuje koncepci výstavy Jiří Fajt. „Pracujeme s historickými prameny a dokumenty, takže ta výstava je i textově docela náročně připravená.“ Expozice má tři základní informační roviny – jednu například tvoří citáty z dobových kronik, z nichž podle Jiřího Fajta vyplývá dvojakost názorů na císaře Karla, rozpolcená mezi obdiv z české strany a kritiku ze strany říšské. Citáty jsou komponovány jako teze a její antiteze, což podle ředitele NG otevírá prostor jistému pozitivnímu napětí.

03628072.jpeg

Expozici ale tvoří celá řada příběhů, z nichž kupříkladu vystupuje jako vášnivý sběratel relikvií a vzácné relikviáře jsou také součástí výstavy, podobně jako replika vzácné mozaiky připomínající tu, která zdobí jižní vstup do katedrály sv. Víta. Tato ale pochází z Benátek a je podkladem dalšího příběhu – o vztahu císaře Karla k Praze a k Benátkám a o tom, jak doplňuje Jiří Fajt: „jakým způsobem Karel IV. ovlivňoval výslednou tvář umělecké reprezentace svého rodu nebo císařského majestátu“.

Císař Čechy využíval jako teritoriální základnu a tím jim dobře posloužil„Karel IV. si Čechy vybral jako základnu k rozmachu své teritoriální moci,“ popisuje Jiří Fajt panovníkův pragmatický vztah k českým zemím. „Bylo to samozřejmě nesmírně chytré, nebyl ale první, před ním s tím začal jeho otec Jan Lucemburský, který se oženil s Eliškou Přemyslovnou. Ten ale z Prahy nikdy nevytvořil centrum světa, to udělal až Karel, který intence svého otce rozvedl a dotáhl do té podoby, v níž dnes žijeme, protože Praha do podstatné míry je pořád městem Karla IV.“

Každý ze zapůjčených exponátů je unikátem Zapůjčené exponáty, z nichž každý je nepochybným unikátem poskytlo přes sto zapůjčitelů ze Spojených států z Clevelendu, New Yorku, Bostonu, dále z Německa, Rakouska, Itálie, Francie, Švédska, Polska a dalších zemí. Celkové náklady na výstavu se odhadují na 40 milionů korun. Bavorská strana vložila necelé dva miliony euro, česká strana získala z veřejných zdrojů 27 milionů korun. Zbylé finance získá Národní galerie od sponzorů.