Před sto lety se Československo rozšířilo o Podkarpatskou Rus. Připomíná to kniha Vladimíra Kušteka

Knihu ve vltavské Mozaice představil sám autor. Předeslal, že ji psal především česky, nějaké kapitoly jsou ale i ve slovenštině a čtenáři najdou v publikaci i rusínštinu, tedy jazyk zdejší rusínské národnosti. „Je to trochu cestopis, trochu encyklopedie,“ popisuje Kuštek své dílo, a pokračuje: „Chtěli jsme podkarpatoruský život přiblížit nejen skrze oficiální zprávy a tiskoviny, ale ukázat ho opravdu reálně, tak, jak ho tamní obyvatelé žili.“

Tibet, jak ho už nikdy nikdo neuvidí

• Upravit
• Smazat

Do našich kin přichází unikátní československý dokumentární film o Tibetu z roku 1954. Původně plánovaná oslava stavby silnice z provincie S´Čchuan do Lhasy se mimoděk stala svědectvím o okupaci a anexi původně svobodného území se svébytnou kulturou, a o utrpení dělníků, kteří byli nuceni pracovat v nebezpečných podmínkách bez jakékoliv ochrany, a nemálo jich na stavbě zanechalo i svůj život.

Kniha popisuje rozvoj jednotlivých měst a oblastí, vývoj kultury, vzdělanosti i ekonomiky. Vždycky přitom pracuje s ověřenými fakty, vzpomínkami pamětníků a jejich potomků, a přidává konkrétní jména. Dozvíme se tak třeba to, kdo měl v Chustu řeznictví, jak vypadalo složení pedagogického sboru v Užhorodě nebo i jména majitelů menších či větších regionálních podniků. Je to, jako bychom našli staré kroniky a četli si v nich. S kronikami měst, škol a podniků, a taky s matrikami, ostatně Vladimír Kuštek hodně pracoval. „Mimo to jsem proseděl hodiny a hodiny v archivech, pomohla mi samozřejmě i literatura, básně, prózy, a taky hospodářské ročenky,“ shrnuje autor publikace své inspirační a údajové zdroje. Důležitou součástí knihy jsou fotografie.Většina z nich nebyla nikdy knižně nebo časopisecky publikovaná. „Ty jsem získával od veteránů, pamětníků či z vydávaných souborů reprintů uměleckých děl, a taky v antikvariátech a na internetových burzách. Pohříchu je jich mnohem víc v antikvariátech v Česku a na Slovensku, než na Podkarpatské Rusi, dnešní Zakarpatské oblasti Ukrajiny.

Frida Kahlo a její mistrovská díla. Monografie mapuje bouřlivý život mexické malířky

• Upravit
• Smazat

Komplexní vhled do života a tvorby mexické malířky Fridy Kahlo nabízí nová monografie anglického autora Juliana Beecrofta. Kniha Frida Kahlo a její mistrovská díla mapuje osobnostní i tvůrčí vývoj originální umělkyně, která se odmítala stát pasivní obětí svého osudu, a místo toho začala jedinečným jazykem, který ji proslavil po celém světě, malovat svou vlastní realitu.

Po anexi Podkarpatska Sovětským svazem byly cíleně likvidovány,“ vysvětluje Kuštek. Při práci na textu své knihy spolupracoval i s historiky, například profesory Ivanem Popem nebo Janem Rychlíkem, a také odborníky z Podkaprpatské Rusi a pracovníky tamních archivů a úřadů. Čtenáři tak získají plastický obraz každodenního života na Podkarpatské Rusi, dozví se, kde byla želví farma a kdo ji provozoval, a taky třeba to, kde se rodila nejlepší jablka, a kde nejlepší víno. Podkarpatská Rus byla ostatně pěstováním vína a malebnými vinicemi proslulá. Stejně tak i tajemnými hrady a tvrzemi, z nichž všechny mají své tu více, tu méně strašidelné legendy.

U knihy Československý svět v Karpatech si tak na své přijdou doslova všichni – od vinařů, přes zájemce o historii, architekturu a divadlo či film, až po učitele, suché úředníky nebo policisty a vojáky. Čtenáři se bez nadsázky ocitnou na Podkarpatské Rusi v letech 1919–1939. Doslova jako ve virtuální realitě.