Pražské jaro 2020: Historie festivalu v kontextu československé a české kultury
Rok 1989: Čtyři desetiletí státní kulturní politiky
V době, kdy v Československu trvala vláda jedné strany, zaznívaly apely na potřebu široké srozumitelnosti, masovosti a agitačního působení hudby.
Přerušilo je na přechodnou dobu „pražské jaro“, jiné než to festivalové, období tání, příslibů a pohybu v komunistické straně v roce 1968. Dvě desetiletí před ním (a stejně tak i dvě desetiletí na něj navazující, tedy okupace a normalizace) však v hudbě – a také v profilu a programech festivalu jako výkladní skříně režimu – zanechala bohužel negativní, nesmazatelné stopy.
Související
-
Pražské jaro on-line. Podívejte se na videozáznamy vybraných koncertů
Pražské jaro 2020 se v době pandemie přesunulo do online prostředí, zaznamenané koncerty si můžete připomenout prostřednictvím našeho videoarchivu.
-
Není to jen zlé, ale i inspirativní. Roman Bělor představuje virtuální podobu festivalu Pražské jaro
Pražské jaro 2020 se v době pandemie přesouvá do online prostředí. Ředitel Roman Bělor přibližuje, jak 75. ročník festivalu v nové době vnímat.
-
Fanfára pro Havla a nekonečný potlesk. Pražské jaro 1990 bylo magické
Tematický večer na Vltavě připomíná atmosféru i nejvýraznější hosty Pražkého jara – emigranta Rudolfa Firkušného a Leonarda Bernsteina.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
