Pražské jaro 1990. Připomeňte si atmosféru prvního porevolučního ročníku mezinárodního hudebního festivalu
45. ročník hudebního festivalu Pražské jaro byl ročník památný, legendární, zázračný. A to v mnoha ohledech. Během tří týdnů se odehrálo 55 koncertů a mnoho divadelních představení. Vystoupilo 11 orchestrů, 19 dirigentů, 15 komorních souborů, 4 pěvecké sbory a na 70 sólistů. A když už jsme u čísel, tak například Československá televize vysílala v přímém přenosu 7 festivalových koncertů a Československý rozhlas 20. Dnes nepředstavitelné cifry.
O ně ale tehdy nešlo. Šlo o velký umělecký i celospolečenský náboj festivalu. Přijeli mimořádní umělci a přijeli do atmosféry obnovující se demokracie. Atmosféry plné euforie a radostných očekávání. Tři legendy by do Prahy ani dřív koncertovat nepřijely: Rafael Kubelík, Rudolf Firkušný a Leonard Bernstein. Především jim třem bude patřit dnešní Akademie. Jejich slovům, ale také vzpomínkám těch, kteří měli to štěstí jejich kouzlo poznat. A poznat spolu s tím také ducha Pražského jara 1990, které rozeznělo − abychom parafrázovali jednu z tehdejších kritik − ty nejcitlivější struny radosti, vděčnosti a naděje.
Nejposlouchanější
-
Peter Benchley: Čelisti. Strhující souboj člověka se žralokem bílým
-
Jolanta Trojak: Svatava. V Praze plné tajných spolků, okultistů a jogínů se objeví dívka-médium
-
Jack London, král dobrodružství. Poslechněte si sedm jeho povídek
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
