Pražská inscenace Havlova Odcházení se představila v jihokorejském Soulu

Možná nás to překvapí, ale o českou kulturu jeví velký zájem v Jižní Koreji. A to i přesto, že nebyly od konce korejské války až do roku 1990 navázány diplomatické vztahy. Vždyť Československo stálo na straně severokorejského souseda, tedy ideologie, kterou Jihokorejci prohlásili za nepřátelskou. Naše země byla spolu s Polskem, Švédskem a Švýcarskem členem takzvané Dozorčí komise neutrálních států, která měla dohlížet nad dodržováním příměří zbraní. Starší generace Korejců pamatují ještě demonstrace proti Československu, které se konaly v Pusanu na protest proti tomu, že náš tehdejší režim toleroval dovoz zbraní do Pchjongjangu.Dnes je situace jiná. Na začátku dubna proběhl v Soulu křest korejského překladu hry Václava Havla Odcházení, které podpořilo i tamní České velvyslanectví. A to z poněkud skromných prostředků Ministerstva zahraničí, udělovaných na podporu českého jazyka a literatury v zahraničí. Samotné slavnosti se zúčastnili vedle velvyslance Jaroslava Olši ml. také ředitel Divadla Archa Ondřej Hrab a herci z pražské inscenace této hry, kterou zároveň uvedli pro místní publikum s korejskými titulky. Mimochodem Odcházení je po Audienci druhou hrou bývalého českého prezidenta, která vyšla korejsky - a to v dost malém nákladu. Přeložil ji dramatik Šin Ho, jehož někteří budou znát z jeho pražských studií na DAMU. Dále si Korejci mohou ve svém jazyce přečíst soubor esejů Letní přemítání, Dopisy Olze a původní studie o Václavu Havlovi z pera profesora Pak Jong-šina.Pro mladší Jihokorejce se Praha, Havel, sv. Vít staly jednou z populárních destinací, která je spojena s romantickými prázdninami a vůní historie. A to na začátku stála v uvozovkách pitomost - úspěšný televizní seriál Milenci z Prahy, který přibližuje setkání korejského policisty s prezidentskou dcerou v českém starobylém městě. Jenže od té doby k nám jezdí z Koreje na sedmdesát tisíc turistů, ročně nastupuje na tamní studia bohemistiky Hankukské univerzity přes třicet studentů. Nadšenci objevují české postavičky animovaných filmů i hudební skladby. Je to malý kulturní export, kterého jsme si v České republice sotva vědomi. Děje se bez našeho vědomí, bez větší starosti o něj. Občas míchá Komenského s Michalem Davidem, ale to je stejně jedno. Málokdo to u nás umí zpeněžit nebo si toho vážit.Nakonec si svou Prahu postavili Korejci v populární soulské čtvrti Hongde, kde se nyní tyčí replika Staroměstského orloje - ve velikosti jedna ku dvěma. Jen uvnitř najdete restauraci Castle Praha s vývařovnou piva a historizující výzdobou: od rytířských štítů, přes klenuté stropy až po fotografie našich tramvají a sparťanské šály. Sednete si do salónku a kolem vás je namalován Karlův most. Korejci umí totiž napodobovat nejen moderní technologie telefonů či automobilů, ale i středoevropskou starobylost. Nakonec právě Václav Havel je v Koreji, stále poznamenané historií a rozdělení na dva tábory, slavnou i symbolickou postavou - disidentem z někdejší socialistické země. V očích Korejců naši zemi zlidšťuje. Vzdoroval režimu, psal hry a posléze se stal prezidentem nového státu. Je zároveň tím, kdo naletěl. Kdo vedl před lidmi upřímné, starostlivé projevy o dobré vůli a étosu naší malé země, zatímco se v zákulisí začalo naveliko krást. Na druhou stranu si ale Korejci mohou přát, aby se takový člověk a humanista jednou objevil i v Severní Koreji, až to tam padne. I když jestli něco takového je možné? To je dost nesnadná otázka.