Pravý pionýr mexické moderny. Architekt Juan O’Gorman postavil ateliéry Diega Rivery, Fridy Kahlo a Cecila O‘Gormana
Mexičtí architekti 20. století vnesli do mezinárodního modernistického proudu osobitý charakter spojený s temperamentem této středoamerické země. Autor vůbec prvních modernistických domů v tomto regionu byl Juan O’Gorman. Ve své rané práci adaptoval poznatky z evropské avantgardy do subtropického podnebí Střední Ameriky a mezi lety 1929 až 1932 postavil v koloniální čtvrti San Angel v Mexico City ve věku pouhých 24 let tři nejzásadnější projekty své kariéry.
Všechny tři obsadili významní mexičtí výtvarníci: Diego Riveru, Fridu Kahlo a otce architekta Cecila O‘Gormana. Malá umělecká komunita nápadně zbarvených konstruktivistických ateliérů je dnes přístupná široké veřejnosti jako muzeum. Stavby se symbolicky staly monumentem moderní architektury v Mexiku a zároveň jedním z nejslavnějších příkladů moderních uměleckých ateliérů.
Nejvýraznějšími objekty celého komplexu jsou domy a ateliéry pro Diega Riveru a Fridu Kahlo, symbolicky spojené lávkou vedoucí z jedné střechy na druhou. Největším objektem je Riverův ateliér zbarvený do červeného odstínu. Vysoká konstruktivistická struktura následuje příklady evropské avantgardy a rozehrává klasické prvky moderní architektury do překvapivého a dynamického celku. Venkovní točité schodiště vede do samotného ateliéru, který spočívá na pilotech a je zastřešen světlíky připomínající střechu továrny. Uvnitř najdeme dvoupatrový ateliér osvětlován také rozměrným zasklením fasády, která je ještě dynamicky vysunuta na jednu stranu.
Ateliér je dnes zaplněn historickými artefakty, především Riverovou sbírkou lidových předmětů, kostýmů, keramiky a dalších objektů, které ho inspirovali v jeho tvorbě.
Čtěte také
Riverova milenka, malířka Frida Kahlo, pracovala hned vedle. Do jejího ateliéru byl možný přístup zmíněnou lávkou. Její studio je o poznání menší a skromnější. Jeho výrazná modrá barva vytváří dokonalý kontrast ke stavbě první.
Vůbec první stavbou na témže pozemku byl v roce 1929 ateliér Cecila O‘Gormana. Veřejnosti byl zpřístupněna teprve nedávno po náročné rekonstrukci. O‘Gorman vytvořil v ateliéru svého otce dynamicky utvářený objet, jehož druhé podlaží je opět vyneseno na pilotech nad úroveň země. Kompletně prosklené studio je přístupné jak interiérem, tak i exteriérovým schodištěm, které patří mezi nejgeniálnější O‘Gormanovy konstrukční invence. Je odlité z jednoho kusu betonu a jeho dynamickou křivku nic nepodpírá.
Sám O‘Gorman byl během třicátých let silně inspirován tvorbou Diega Rivery a pod jeho vlivem se stal muralistou. Maloval obrovské fresky do veřejných prostor a svou tvorbu během poválečné éry otevřel novým výzvám. Pracoval s odkazy na původní mexické kultury a racionalismus vyměnil za expresivní organickou architekturu, jak to například dokládá jeho ikonická realizace budovy knihovny na kampusu mexické univerzity z počátku padesátých let.
Související
-
Katedrála Notre-Dame de Royan připomíná vybombardování města i poválečný optimismus
Betonový monolit moderní katedrály Notre-Dame de Royan se tyčí nad bílým horizontem přístavního města Royan na západním pobřeží Francie. Zavede nás do ní Adam Štěch
-
Nábytkářský designér a knihvazač Pierre Legrain se konečně dočkal zevrubné monografie
Tropické dřeviny, slonovina, exotická kůže a špičkově zpracované kovové povrchy. To všechno jsou materiály, které používal při své tvorbě Pierre Legrain.
-
Rezidence Milan v São Paulu. Architekt Marcos Acayaba v ní prožil celý život
Betonová klenba zastřešuje obytný prostor rezidence Milan, kterou navrhl brazilský architekt Marcos Acayaba. To ještě netušil, že se do ní se svou manželkou sám nastěhuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
