Právo není právo a spravedlnost není spravedlnost, říká o situaci v Polsku režisérka Agnieszka Holland
Festival polských filmů v přímořské Gdyni zahajoval snímek režisérky Agnieszky Holland Občan Jones. Zachycuje osudy britského novináře, který odjel do stalinského Sovětského svazu zjistit pravou situaci v této zemi.
Shodou okolností se dostal na Ukrajinu a na vlastní oči viděl tamní hladomor cíleně organizovaný z Moskvy. „Ten film je o novinářské statečnosti, a přeneseně o potřebě statečnosti vůbec. Třeba i mezi filmaři,“ řekla Holland během zahajovacího ceremoniálu. V rozhovoru pro vltavskou Mozaiku téma svobody a statečnosti v polském filmu rozvedla.
„Filmařská statečnost je zapotřebí všude ve světě a v Polsku zvlášť. Slova tu už neznamenají to, co by znamenat měla, svoboda není svoboda, pravda není pravda, spravedlnost není spravedlnost a právo není právo. Statečnost a odvaha spočívají především v pojmenovávání věcí pravými jmény,“ říká.
Čtěte také
Situace ale podle ní není beznadějná. Tvůrců, kteří by zastávali linii vladařů a v souladu s ní točili, není moc. Pár se jich prý najde, jejich filmy jsou ale podle Holland průměrné nebo špatné, a proto nemají velký ohlas. „Prostředí filmařů je většinově prodemokratické, tvůrci ale nemají potřebu otevřeně mluvit o současnosti,“ doplňuje režisérka s tím, že jejich díla bývají spíš intimní, a na to, co se děje v Polsku i ve světě, neupozorňují. „Závažných společenských a politických filmů, a to i dokumentů, je šíleně málo,“ říká s tím, že jde o celoevropský trend. Jak dodává, současná nebezpečí, ať jde o všelijaké moderní revoluce, klimatickou katastrofu, uzavírání se do sebe nebo strach ze všeho, co je jiné, tyto snímky nereflektují.
Na rozcestí stojí i zmíněný gdyňský festival. Není zcela jasné, podle jakých pravidel se sem dostávají filmy, co, kdo a podle jakých kritérií určuje jejich zařazení do hlavní soutěže. „Může vzniknout pocit, že to zpovzdálí řídí vláda. Nebo televize, která je vládě zcela odevzdaná. Ty principy nejsou zcela jasné. A nám, filmařům, jde o zprůhlednění těchto pochodů. Chceme, aby komise a jednotliví výběrčí vybírali filmy transparentně. V zakaleném rybníku je totiž velmi snadné chytit rybu, když je o to zájem. Chceme, aby byl náš rybník průzračný,“ popisuje Agnieska Holland snahu velké části polských filmařů související s významným polským festivalem a tamní kinematografií obecně. Na vlastní kůži zatím potíže nebo perzekuci nepoznala; jde jí ale o princip.
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.