Pravidelná letecká linka z Brna do Mnichova by měla podpořit ekonomický rozvoj Jihomoravského kraje

9. listopad 2005

Brněnské letiště má od tohoto týdne další velkou šanci zaujmout konečně trvalé místo na letecké mapě celého světa. V pondělí totiž začaly pravidelné lety z Brna do Mnichova, odkud je možné pokračovat do téměř dvou set míst v Evropě i zámoří.

Linka je určena především pro obchodníky a manažery a měla by podpořit ekonomický rozvoj Jihomoravského kraje. Většina zahraničních investorů si totiž rychlé letecké spojení klade jako nezbytnou podmínku. Přestože vše zatím vypadá nadějně, o konečném úspěchu rozhodnou až příští měsíce.

V předchozích více než deseti letech už brněnské letiště zažilo několik velkých nadějí, ale i zklamání. Velkou iniciativu začal záhy po svém vzniku vyvíjet i Jihomoravský kraj, prvním výsledkem je pravidelná nízkonákladová linka Brno - Londýn. "Nový spoj Brno - Mnichov je ale pro kraj ještě důležitější, protože se tak dostáváme na uzlové mnichovské letiště, které Brno a celý Jihomoravský kraj letecky otevírá do celého světa," zdůrazňuje první náměstek hejtmana Milan Venclík.

Narozdíl od především turisty využívané linky do Londýna by spojení přes Mnichov mělo sloužit hlavně k pracovním cestám. Tomu je uzpůsoben nejen letový řád, který umožňuje zvládnout cestu z Brna do řady zemí a zpět během jediného dne, ale také nabídka služeb, ovšem i cena letenky. Mnozí manažeři si už navíc zvykli létat buď z Prahy, Vídně nebo Bratislavy. Přesto je už nyní zájem o nové spojení značný.

Letecká firma Cirrus Airlines velmi úzce spolupracuje s Lufthansou. Právě to umožňuje optimalizovat spojení a zjednodušit zajišťování návazných letenek a také služby na úrovni. To ale pochopitelně vyžaduje i podstatné změny na brněnském letišti, které až do letošního jara sloužilo především charterovým letům.

Investovat je ale třeba nejen do zázemí pro cestující, ale i do vlastního provozu. Systém pro starty a přistání letadel za nepříznivých meteorologických podmínek zatím zařazuje brněnské letiště do nejnižší kategorie, kdy lze provoz povolit při dohlednosti zhruba nad sedm set metrů. "Nové světelné zabezpečovací zařízení, včetně energetického systému, by odhadem přišlo na sto padesát milionů korun, což je velice nákladná záležitost, která by se vyplatila při větším provozu," doplňuje ředitel mezinárodního letiště Brno - Tuřany Tomáš Plaček.

autor: hol
Spustit audio