Pravicově extremističtí mladíci a mladí muslimové v Německu posilují antisemitismus

Židovská střední škola v Berlíně Mitte připomíná budovu s nejvyšší možnou ochranou: Kdo chce v Hamburské ulici vejít do impozantní budovy, která už mnohé pamatuje, musí nejprve projít bezpečnostní uzávěrou. Území je uzavřeno plotem asi metr vysokým. Kamery hlídají sebemenší pohyb. Policisté stráží venku před vchodem.

"Nejsme žádné ghetto," objasňuje ředitelka školy Barbara Wittingová. "Nabízíme ochranu dětem, které se na jiných školách musejí obávat diskriminace. Těch útoků v minulých dvou letech významně přibylo," stěžuje si ředitelka. "Vždycky jsem si myslela, že Židé jsou v Německu integrováni. Nikdy jsem nepovažovala za možné, že by antisemitismus obživl takovým způsobem, jak se to v poslední době děje."

Jistý žák na vyrovnávací škole ve čtvrti Steglitz-Zehlendorf prohlásil během vyučování: "Židé musí být zplynováni." Ve Friedrichshainu-Kreuzbergu zamkli v chemické učebně školáci spolužáka se slovy: "A teď otevřeme plynový kohoutek." Jistý neněmecký žák základní školy v Treptowě-Kopníku urazil učitelku slovy: "Židovko, čarodějnice, mořská krávo!" Když ve škole ve Friedrichshainu - Kreuzbergu chtěla učitelka urovnat hádku mezi spolužáky, dostalo se jí odpovědi: "Vyhul, Židovko!"

V Grimmenu v Pomořanech se dali dohromady pravicoví extremisté proti výstavě o Anně Frankové a rozhlašovali, že její deník je zfalšovaný. V Parey v Sasku Anhaltsku v říjnu donutilo několik žáků šestnáctiletého spolužáka k tomu, aby o velké přestávce po školním dvoře chodil s tabulí. Na ní stálo: "Jsem tu v místě velké prase, s Židy táhnu teď a zítra zase!" Jde o výrok z nacistické doby. Byli jím tupeni lidé, kteří se v té době přátelili s židovskými spoluobčany.

Židovská obec v Berlíně už varuje před "novu dimenzí antisemitismu". Vedle nepřátelství ze strany pravicových extremistů nabývá na síle i nenávist, projevovaná muslimskými mladíky. Obec rodičům radí, aby své děti v případě konfliktu raději posílali na židovskou školu - tam budou přinejmenším v bezpečí.

"Slovo "židák" má mezi mladými stále větší oblibu. Na hitparádovém žebříčku nadávek se dávno vyšplhalo až na vrchol," zpravuje Peter Wagenknecht z projektu "Vzdělávací kameny proti antisemitismu". Wagenknecht a jeho kolegové objasňují na workshopech a při návštěvách ve školách mladým lidem podstatu antisemitismu.

Nicméně ten, kdo používá "židáka" jako nadávku, ještě není automaticky antisemitou. Může jednat jen bezmyšlenkovitě. Mnozí školáci dávno nepociťují onu zvláštní výbušnost této nadávky. Jde jednoduše o prolomení tabu. Podobným způsobem školáci užívají jako nadávku i slovo "oběť", chtějí-li někoho označit jako slabocha.

Když Wagenknecht začátkem devadesátých let započal svoji práci, nebyl antisemitismus ještě žádným problémem. Dnes se napájí ze dvou základních pramenů: školáci z arabských a tureckých rodin jsou díky konfliktu na Blízkém Východě zpolitizováni, jejich "nepřátelský postoj k Izraeli" plynule přechází v antisemitismus. Němečtí mladí, poznamenaní tendencí k pravicovému extremismu, jsou naproti tomu vyškoleni a nesou si sebou znetvořené povědomí o Židech a židovství.

Wagenknechtovi dělá starosti, že ze strachu se stále méně židovských školáků před svými spolužáky hlásí ke svému původu: "Nechtějí být mimo, ve třídě to často nikdo neví, a učitelé si věc nechávají pro sebe." Radu nehlásit se ke svému původu nezřídka dostávají od vlastních rodičů. Chtějí dětem ušetřit konflikty a projevy nepřátelství.

Tento příspěvek byl převzat z pořadu Svět viděný internetem.