Praha Neznámá vás zavede do pražské Itálie, Paříže či Anglie. Nebo na Jánský vršek

25. říjen 2019

Víte, kde v Praze najdete Jánský vršek? Jde o ulici na Malé Straně, která spojuje ulice Vlašská a Nerudova. A je to také jedno z míst, kam se vydává projekt Praha Neznámá, který provádí návštěvníky po pražských čtvrtích a pomáhá jim proniknout do jejich atmosféry. My se dnes vydáme na vycházku nazvanou Jánský vršek aneb Úvozem do pražské Itálie.

S průvodcem a zakladatelem projektu Praha Neznámá Petrem Ryskou se nejprve vydáme ulicí Úvoz k Domu u Bílé Koule. „Normálně byste ten dům minuli, protože i když je novodobý, tak docela dobře zapadá do okolní zástavby. Připomíná tím památkovou situaci z první republiky. Tenkrát státní regulační komise vyžadovala, aby domy hmotově zapadaly do kontextu, měly stejnou střechu a výška ani hmota domu nijak nevyčnívala. Tento dům navíc projektoval významný architekt Rudolf Stockar. Narodila se zde a žila prakticky celý svůj život Zita Kabátová, proto byla odjakživa hrdou obyvatelkou Malé Strany,“ vypráví Petr Ryska a společně se pomalu přesouváme až do Nerudovy ulice.

Detail domovního znamení domu U Bílé koule

„Ulice se od roku 1895 nazývá Nerudova po spisovateli, který zde bydlel, do té doby se však jmenovala Ostruhová, což je špatně. Správně se měla nazývat Krokevní, v dlažbě tu totiž byly položeny krokve, aby se o ně mohli koně opírat. Krokevní ulice se německy řekne Sparrgasse, z toho přesmyčkou vzniklo Spornergasse a z toho už český název ostruhová,“ vysvětluje průvodce historii názvu Nerudovy ulice. U češtiny zůstáváme a Petr Ryska vypráví, proč se slavný dům, kde měl otec Jana Nerudy krámek s tabákem, nejmenuje U Dvou sluncí, ale u Dvou slunců. V 19. století totiž existoval malostranský dialekt, tzv. malostranština, která se od češtiny značně lišila. Obyvatelé Malé Strany tvořili uzavřenou komunitu, v místě svého bydliště trávili většinu času a mluvili mezi sebou jen malostransky.

Nerudova ulice, ve které se nachází Dům U Dvou slunců nebo Dům U Bílé řepy

Teď už ale scházíme po schodech z Nerudovy ulice na Jánský vršek. „Jánský vršek si zachoval veškeré charakteristiky Malé Strany. Střídají se tu měšťanské domy s paláci a se zahradami, vidíme zde malebná zákoutí a rafinované průhledy. Předchůdcem Jánského vršku byla osada Obora, která zde byla již v 12. století. Nacházely se tu dva kostely a mezi nimi hřbitov. Jednalo se o velmi významný hřbitov, a tudíž zde byly pochovány různé osobnosti, například Anselmo Lurago nebo Jan Blažej Santini,“ přibližuje minulost Jánského vršku průvodce Petr Ryska. Poté se touláme dalšími úzkými uličkami v okolí, až přicházíme k výrazné stavbě, která je dnes Italským kulturním institutem. Opět se vracíme do minulosti, tentokrát do 16. století, a vzpomínáme na dobu, kdy do tehdejšího sídelního města Habsburků proudilo velké množství Italů.

Italský kulturní institut ve Šporkově ulici

Projekt Praha Neznámá se však často vydává i mimo uličky v srdci Prahy, žádná čtvrť není opomenuta, můžete prozkoumávat Divokou Šárku, Karlín, Žižkov či prvorepublikové nouzové kolonie Na Slatinách. Během poutavého vyprávění člověk ztratí pojem o čase a zjistí, že i jako rodilý Pražák vlastně Prahu skoro nezná.

PRAKTICKÉ INFORMACE                                                                             

Program akcí: Každý týden se koná několik pražských vycházek, trvají většinou v rozmezí od 90 minut až tři hodiny, můžete se také zúčastnit tematického prvorepublikového večera či výletu do Brna. Nejaktuálnější informace k vycházkám naleznete na webové stránce www.prahaneznama.cz. 

Vstupné: Plné 180–220 Kč podle délky vycházky, s předem zakoupenou vstupenkou (+ 100 Kč na místě), Snížené 140–220 Kč (+ 100 Kč), děti do 12 let zdarma

autor: Eva Sinkovičová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.