Pozvání Markéty Vejvodové přijala violoncellistka Michaela Fukačová

20. květen 2014
03081330.jpeg

Michaela Fukačová se jako jedna z nejvýznamnějších violoncellistek současnosti prosadila mezi světovou elitu už v 90. letech minulého století, kdy debutovala v mnohých světových metropolích.

Je absolventkou brněnské konzervatoře u Bedřicha Havlíka, pražské AMU u Saši Večtomova a po přesídlení do Dánska v r. 1985 též sólistické třídy Královské konzervatoře v Kodani u Erlinga Blondal-Bengtssona. Zároveň studovala na mistrovských kursech mnohých legendárních violoncellistů jako byli André Navarra, Paul Tortelier nebo Mstislav Rostropovič.

Raketový start kariéry během několika let umožnily rychle za sebou jdoucí úspěchy v prestižních soutěžích. Michaela Fukačová je laureátkou Pražského jara (1984), mezinárodních soutěží Čajkovského v Moskvě (1986) a v holandském Scheveningenu (1987) a je rovněž držitelkou ceny Leonarda Rose ze soutěže W. Naumburga v New Yorku. Získala ale také řadu československých cen a zvláštních uznání za nejlepší provedení díla A. Dvořáka a B. Martinů, jehož kompletní dílo pro violoncello natočila s klavíristou Ivanem Klánským. Oceněny byly i její další nahrávky – například snímek violoncellového koncertu amerického skladatele Petera Liebersona „Six realms“, který v USA roce 2006 získal cenu „Gramophon award“.

Umíte si představit život bez hudby? Můj názor na tuto otázku se léty měnil. Jeden čas jsem svoje povolání vnímala víceméně jako základní projev svého já, ale pak jsem se od tohoto pocitu na čas odpoutala. Probudil se ve mně zájem o spousty jiných hodnot a měla jsem dokonce i za to, že bych bez hudby klidně dokázala žít. Dnes jsem na tom zase jinak. Myslím, že jsem dosáhla zdravého odstupu, hrát na violoncello již není hlavním rysem mé identity. Ale zároveň si uvědomuji vděčnost za to, že mi byly dány do vínku jisté schopnosti, i za tu zázračnou možnost tvořit tóny a promlouvat hudbou. Hudba je zázrak – i když jsme si na ni tak zvykli, že si to už mnohdy ani neuvědomujeme.Citace z rozhovoru s Hanou Jarolímkovou pro Hudební rozhledy z května tohoto roku.

Na české půdě Michaela Fukačová získala cenu za nejlepší sólistický výkon roku nahrávkou Myslivečkova Koncertu C dur při příležitosti konání prvního ročníku Grammy classic v Praze 1996. Umění Michaely Fukačové ale dosáhlo uznání i v Dánsku, kde se stala držitelkou prestižní Ceny dánské kritiky a získala i čestné členství nejstarší dánské akademie v Soru.

Témat k rozhovoru s osobností jako je Michela Fukačová bude mnoho, a nejen hudebních…Neopomineme ani téma hudebního života v Dánsku, kde paní Fukačová žije, vzpomínky na Josefa Suka nebo Mstislava Rostropoviče.