Pozvání Evy Ociskové přijal percussionista Alan Vitouš

00470717.jpeg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 00470717.jpeg
0:00
/
0:00

Pochází z hudebnické rodiny, otec Josef byl jazzovým klarinetistou, který jako jeden z prvních hrál v Čechách i na altsaxofon, bratr Miroslav, kontrabasista, získal světové renomé po odchodu do USA. Při studiu klavíru jej otec přivedl ke hře na bicí nástroje, které Alan studoval na Pražské konzervatoři u Vladimíra Vlasáka.

Od druhého ročníku konzervatoře hrál Alan Vitouš v souboru Junior trio (s Janem Hammerem ml. a bratrem Miroslavem. Trio ihned vzbudilo svou úrovní a zaměřením pozornost jazzové kritiky i publika a jeho členové zaujali též zahraniční odborníky.

Začátkem osmdesátých let s spolupracoval Jiřím Stivínem a r.1985 založil vlastní soubor VITOUŠ TRIO s Janou Koubkovou a Vojtěchem Havlem. Na přelomu 90. let vystupuje s japonským tanečníkem Min Tanakou (Praha, Tokyo) a navrací se ke spolupráci s Miroslavem Vitoušem (CD Alan Vitouš featuring Miroslav Vitouš 1990, turné po Evropě a Japonsku 1990, Struny podzimu, Praha 2003). V letech 1992-1994 koncertoval a nahrával s francouzským hudebníkem Miquelem Montanarem v rámci projektu "Východní vítr". Společný projekt s čínskou pěvkyní Song Feng Jün získal druhou cenu na prestižní hudební soutěži v Šanghaji v roce 1995. Od roku 2005 Alan Vitouš spolupracuje s Clarinet Factory, je jakýmsi pátým členem kvarteta, a v současné době je rovněž kmenovým členem projektu Slet bubeníků.

02154130.jpeg

Vitoušovy hudební počiny jsou neseny nástrojovou virtuozitou a improvizační vynalézavostí, ale zejména uplatňovaným pojetím hudby jako improvizované komunikace. Stylově i žánrově překračují hranice nejen uvnitř hudby, ale i mezi uměleckými druhy. Vitouš často a rád spolupracuje s umělci mimohudebních oborů. Účastnil se např. různých muzikoterapeutických projektů (bratislavský televizní film Počuť krajinu, hudební dílna na 2. mezinárodním symposiu o rodinné terapii, spolupráce s indiánským učitelem EMAHO 1996-98, Ozvěny světla s fotografkou Helenou Márovou (Praha 2005) atp. Jako improvizátor je vnímavý ke vkladům svých partnerů ať již z oblasti hudby, nebo tance (Min Tanaka) a zvláště pak divadla (Divadelní studio čisté radosti, Divadlo Vizita, Jaroslav Dušek; s Duškem uskutečnil několik set vystoupení). Mezi zaznamenané patří série dvaceti improvizovaných Vizit, živě vysílaných v devadesátých letech Českým rozhlasem.