Pozoruhodná vlastivědná pouť. Hospodské putování střední Moravou míří do hor i do undergroundových putyk
Hospody v oblasti Jeseníků a Hané jsou staré jako samotné osídlení zdejších oblastí. Vždyť už ve 13. století často patřilo k privilegiím daným zakladatelům nových vesnic právě zřízení krčmy. Vlčice na Jesenicku měly krčmu provozovanou rychtářem už v roce 1290. Patrně vůbec nejstarší doposud fungující restaurací přímo v centru krajského města je pak podnik U Červeného volka. Samotný dům zde stál už v roce 1514, nicméně už v roce 1630 se zde točilo pivo a podávala jídla.
Kromě hostinců ve městech a na vesnicích se zde dochovaly i hospody zájezdní, poštovní a přípřežní. Stávaly kolem frekventovaných cest a nabízely nejen občerstvení a ubytování, ale třeba i bezpečí za pevnými zdmi či koně navíc pro cestování do kopců. Některé, jako motorest na Studené Loučce či Zlatá Křepelka se dochovaly u současných silnic od 18. století až dodnes.
V zájezdních hospodách byly často i poštovní stanice. Nejstarší poštu ve Slezsku najdeme dodnes na náměstí ve Zlatých Horách, kde slouží jako muzeum. Krásnou technickou památkou je třeba krytá vozovna na dvoře hostince Stará Pošta v Loučné nad Desnou přímo v Jeseníkách. Jednou z nejstarších hospod v kraji je pak i vyhlášená Kocanda u Písařova na silnici z Jablonného nad Orlicí do Opavy, kterou vlastní rodina Kubíčků už po staletí.
Jeseníky, ale i další hory v Olomouckém kraji, se v polovině 19. století staly cílem prvních turistů. I ti se rádi po namáhavém výstupu rádi občerstvili na horských chatách. Původně jim tuto službu nabízely hlavně staré horské salaše. Ty nejstarší zde stály už od 17. století a právě díky zájmu turistů tak přežily do současnosti. Třeba nejstarší jesenickou chatu Švýcárna, která vznikla jako zázemí pro pastevce, nechali Lichtenštejnové přestavit na horskou chatu už v roce 1887 a slouží dodnes.
Hospody však byly i místy, kde se setkávali ne vždy jen lidé fandící režimu, který právě vládne. A tak i na Olomoucku najdeme mnoho hospod s undergroundovou minulostí. Kromě už legendární olomoucké hospody U Muzea, které ale nikdo neřekne jinak než Ponorka, která se dostala dokonce do literatury a filmu, je to například uničovská Střelnice přezdívaná Čtverka. Zde se pořádaly koncerty, fotbálky i výtvarné výstavy. Podobné hospody však najdeme i na Jesenicku i Šumpersku a některé k nim patří dodnes. Tak třeba hospoda U Oravců v Travné v Rychlebských horách je tradičním místem setkání alternativních kapel na festivalu Českopolské pojiwo.
Po hospodách, restauracích, krčmách, palušách a knajpách Olomouckého kraje vás provede Tomáš Soldán a spisovatel a publicista Mirek Kobza.
Související
-
Svoboda na hranici. Po stopách setkávání českých a polských disidentů
Disidentská stezka prochází pohraniční Malou Úpou, jednou z nejvýše položených obcí u nás. Vede návštěvníky po stopách setkávání českých a polských disidentů v Krkonoších.
-
Do velké krajiny Dudédu. Po stopách Ivana Martina Jirouse
Děti z Dismanova rozhlasového dětského souboru hledají stopy básníka I. M. Jirouse v krajině, kde se narodil, žil i psal. Připravila Jana Franková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
