Potoky krve v kabinetu doktora Schrecka

1. duben 2005

Zhuštěnou parodií a zároveň obdivnou poklonou hororovému žánru je Krvavý kabinet doktora Schrecka. Autoři vystupující pod tajemným názvem The Art Out of Platform a Adriatik tuto inscenaci nazkoušeli jako univerzální pro jakýkoliv prostor. Výtvarně působivý horor plný bledých postav, v lihu naložených vnitřností a tajemných zákoutí bude v nejbližší době (tedy 2. a 3. dubna) k vidění v pražském Paláci Akropolis.

Inscenátoři se inspirovali klasickými filmovými horory a příběhy H. P. Lovencrafta. Autor scénáře a režisér Jan Beneš vytvořil vlastní variantu s jednoduchým dějem, ale působivou atmosférou. A o tu především jde: na zaplněné sešeřelé scéně pozorujeme doupě podivínského doktora Schrecka, kde sestavil a obsluhuje tajuplný přístroj, jehož nezbytnými součástmi jsou naložené lidské orgány, zrcátka, hejblátka, různé páky a především klaviatura, na které hraje své ďábelské sonáty. Scéna zkrátka nezapře zálibu inscenátorů v bazarech a různých odkladištích polozapomenutých věcí. Další nezbytností jsou kilometry molitanových střev, hlav a jiných neidentifikovatelných orgánů naložených v lahvích od okurek, jimiž se jeviště v příhodných chvílích zaplavuje. Atmosféru účinně dokresluje na místě vznikající hudební improvizace bratrů Kalivodových. Díky preciznímu nasvícení se ze tmy vynořují bledé obličeje a jiné detaily. Působivé jsou zevnějšky postav a jejich expresivní líčení, herecké projevy však postrádají dynamiku a působí povětšinou sošně a oproti výpravnému zpracování nepříliš vybroušeně.

Krvavý kabinet doktora Schrecka

Rozvláčnost děje je největším kamenem úrazu tohoto zajímavého počinu, kterému by prospělo zhuštění příběhu a několik razantních škrtů. Dynamičtější zkratka by lépe udržela diváka v napětí a jeho pozornost by se nevyčerpala sledováním vymožeností scény.

Tomáš Bořil jako Maldrick

Inscenace, jejíž premiéra se odehrála v lednu v podzemních prostorách kostela svaté Kateřiny v Chomutově, se hrála už pražském NODu a po Paláci Akropolis bude údajně k vidění v tak odlišných prostorech, jako jsou česká sídliště, hrady, divadla a kluby.

autor: mat
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.