Poslední šance vidět Nože ve slepicích
Po ročním bytování na prknech Divadla Na zábradlí se inscenace současné hry Davida Harrowera Nože ve slepicích chystá opustit světlo divadelního světa. První derniéru s alternací Magdalény Sidonové v hlavní roli má už za sebou. Ti, kdo tuto inscenaci zatím neviděli, mají ještě možnost shlédnout druhou derniéru s Petrou Špalkovou, která se na domácí scéně uskuteční 17. června.
Ač název inscenace může vyvolat představu, že jde o hru plnou násilí ve stylu coolness dramatiky, ocitneme se přesně na opačném pólu společnosti, než je ten, který ji zajímá. Děj se odehrává ve venkovském prostředí, které zde představuje vrchol civilizace, jejíž činorodost zastupuje Oráč (Bohumil Klepl) a jeho manželka (Magdaléna Sidonová či Petra Špalková). Protipól tohoto života reprezentuje samotářský Mlynář (Ivan Řezáč). Vesnice ho nenávidí a obviňuje z kouzel a vraždy své rodiny. Nesnášejí se navzájem a zároveň se potřebují, spojuje je chod mlýna. Vesničané potřebují umlít svou mouku, Mlynář potřebuje dovalit nový kámen. Děj zahrnuje jistou napínavou zápletku, přesto diváka osloví spíš něco jiného.
Mezi prostou Mladou ženou (konkrétněji se hlavní postava nejmenuje) a řízným Mlynářem se křehce rozvíjí určitá náklonnost, jež se pohybuje na jiné úrovni, než si kdokoliv z vesnice dovede představit. Je to meditativní rovina, ve které Mlynář odhaluje své nitro a Mladá žena svou duši teprve nalézá.
Režisér J. A. Pitínský inscenaci oblékl do působivého výtvarného hávu a kus se tak stává jevištní básní. Metaforické scéně Tomáše Rousína dominuje dopředu se svažující šikma. Na ní se odehrávají všechny poetické obrazy. Výjimečná výtvarná působivost je přitom docílena jednoduchými prostředky: K šikmě se přidává skromný nábytek, z tahů nepravidelně visící bílá prkna, vyklápějící "knihovnička" Mlynářova, do podlahy zabodnuté metaforické obrazy polních rostlin. To vše dovoluje měnit zabarvení prostředí od hrozivého k útulnému a vyznění objektů od milého k děsivému. Proměně výrazu výrazně přispívá použití světel. Díky němu nabývá krajina tak či onak citově podbarvený ráz. Kužel světla se stává partnerem Ženě při jejích hravých rozmluvách s přírodou.
Tato inscenace navazuje na linii divadla ve smyslu podívané. Neprovokuje publikum s palčivými problémy dneška, ale je naopak milou pastvou pro oko i pro duši. Je to sourozenec režisérovy inscenace z textů Jana Čepa a Jakuba Demla Sestra úzkost původně vytvořené pro Dejvické divadlo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
