Poprask na laguně v Divadle ABC
Pohled nejslavnějšího italského komediografa Carla Goldoniho na temperament a pošetilost lidiček žijících v 18. století u benátské laguny celkem spolehlivě baví obecenstvo už déle než celou čtvrtinu tisíciletí. Nyní Poprask na laguně uvádí Divadlo ABC na své velké scéně v režii Štěpána Chaloupky.
Režisér společně s dramaturgyní Pavlínou Morávkovou text hry nejen seškrtal, ale také ho jazykově osvěžil. Uvědomil si, že prajednoduchý příběh osamělých žen, které si krátí čas čekání na návrat svých mužů z rybolovu malichernými půtkami, těžko sám o sobě v dnešní klipové době upoutá, proto si s komedií pohrál trochu jako s barevnou stavebnicí. Vsadil na barvu, pohyb, rytmus a jednoduchost. Kostýmy Petry Krčkové, stejně jako scéna připomínající dětskou malůvku, zaujmou už při prvním otevření opony. Stálé šarvátky, a dokonce i pranice žen a bojechtivost horkokrevných mužů, kteří neváhají sáhnout po noži, v přesném rytmu zaranžoval do pečlivě vypointovaných pohybových skečů choreograf a známým mim Jiří Bilbo Reidinger. Dobře vymyšlené gagy udivují souhrou, těší hravostí i smyslem pro pointu.
Režisér Chaloupka se nesnažil o výraznější individualizaci postav - ty jsou charakterizovány komickými a nepřehlédnutelnými vnějšími znaky, odvozenými především od jejich přezdívek - tak třeba paní Libera-Brebera (Kamila Špráchalová) se neustále podrbává. Přes maximální nasazení však postavy - zvláště půvabné a vzájemně hůře odlišitelné ženy - působí poněkud jako animované figurky z barevného amerického filmu. Poprasku, ryku, čemejření je dost, má i své vrcholy, ale chybí mu skutečné překvapivé napětí, špetka uvěřitelné bezprostřednosti a osobitosti.
Muži jsou herecky, ale i jako postavy typově odlišnější a výrazem mají blízko k lehce groteskní klauniádě. Neodolatelně v ní působí Fortunato Oldřicha Víznera, jehož komika je především jazyková - na všechny chrlí svou neuvěřitelnou hatmatilku, aniž by si jen na chvíli připustil, že mu "může někdo nerozumět". Nefalšovanou lidskostí a prostou dobrosrdečností se vymyká stylu inscenace, který by se dal pro svou "akční" zkratkovitost a záměrnou zjednodušenost označit jako "esemeskový".
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
