PONDĚLÍ 13. 11.
Jana Machalická v Lidových novinách informuje o Pražském divadelním festivalu německého jazyka, který předevčírem nabídl inscenaci hry Zhanobení. Napsal ji Botho Strauss, představení režíroval Thomas Langhoff a provedl soubor divadla Berliner Ensemble. Podle Machalické je Zhanobení variací Shakespearova Tita Andronika, kterou autor vytvořil před rokem a v podstatě věrně kopíruje děj tragedie, přičemž ji obohacuje o jakousi freudovskou rovinu, v níž násilí zasazuje do psychologických kontextů. Machalická článek nadepisuje titulkem Obraz zdegenerované civilizace a recenzované inscenaci dává čtyři z pěti možných hvězdiček. My budeme o Pražském divadelním festivalu německého jazyka hovořit ve druhé hodině naší dnešní Mozaiky.
Spolupracovník Hospodářských novin Vladimír Čech hodnotí novou inscenaci uměleckého šéfa brněnského HaDivadla Luboše Baláka. Ten svou hru nazval Život a dobrodružství Josepha C.Merricka - Sloního muže a uvedl v premiérách 30. a 31. října. List tvrdí, že Balák si při režírování zjevně vypomohl žánrem němého černobílého filmu - oč se tu méně hovoří, o to více tu je hudby a pohybu diktovaného choreografií.
Radmila Hrdinová se na kulturní straně Práva rozepisuje o nové inscenaci Dona Quijota, kterou má od premiéry prvního listopadu na programu pražské Divadlo Kalich. Téma před několika lety zpracovali Milan Lasica a Julius Satinský, ale z rozezkoušené inscenace posléze Satinský odšel a oba herci se k látce už nikdy nevrátili. Právo dále poznamenává, že po Satinského smrti přesvědčil šéfredaktor Divadelních novin Jan Kolář Milana Lasicu, aby text svěřil Jiřímu Lábusovi a Oldřichu Kaiserovi a sám se stal dramaturgem nového přepisu. Ten se nyní střídavě hraje v Praze i Bratislavě. Podle Hrdinové režisérovi hry Vladimírovi Strniskovi schází smysl pro pevný řád a také použité písničky jsou problematické. Právo ale připouští, že dvojice Lábus Kaiser je přesto natolik atraktivní, aby dokázala diváky uspokojit a pobavit.
V České republice minulý týden poprvé koncertoval čínský klavírista Lang Lang. Představil se ve vyprodané Dvořákově síni pražského Rudolfina spolu s Českou filharmonií, kterou řídil Jiří Bělohlávek. Recenzentka Mladé fronty Dnes Věra Drápelová tvrdí, že Lang Lang posluchače doslova ohromil a s lehkostí rozpoutal doslova ohňostroj barev, aniž by vyvolal pochybnosti o své přemýšlivosti a muzikantské poctivosti. Věra Drápelová také nabízí rozhovor, ve kterém Lang Lang například říká, co pro něj klavírní hra znamená a proč chce zpopularizovat klasickou hudbu.
Jaroslav Špulák na kulturní straně Práva píše o novém albu, které vydala valašská hudební skupina Fleret a na němž účinkuje i zpěvačka Jarmila Šuláková. Vedoucím kapely je kytarista a zpěvák Zdeněk Hrachový, který listu poskytl rozhovor. Text je nadepsaný titulkem Zpívat písničky o politice je pro nás tabu.
V Právu dále čteme, že pražská Národní knihovna vydala u příležitosti oslav 250. výročí narození Wolfganga Amadea Mozarta libreto opery La clemenza di Tito. Publikace vychází jako první titul ediční řady nazvané Paměť Klementina. Lidové noviny hodnotí americko český film Iluzionista, který režíroval Neil Burger a jenž se natáčel převážně v pražských kulisách. Podle recenzentky Dariny Křivánkové je to kostýmní drama, ve kterém představitel hlavní role Edward Norton sice propůjčil iluzionistovi Eisenheimovi velké charisma, ale celý film utáhnout nemohl. List filmu dává tři z pěti možných recenzentských hvězdiček a například poznamenává, že režisér sice soustředěně usiloval o kompaktnost příběhu, ale dostatečně nevyužil všechen potenciál, který mu látka nabízela. Na závěr jedno pietní téma. České deníky uvádějí, že v pátek ve svém kalifornském domě ve věku 87 let zemřel představitel drsných filmových kovbojů Jack Palance. Herec ukrajinského původu se v oboru začal prosazovat po druhé světové válce, ve které bojoval jako stíhací pilot. Agentury připomínají, že Palance účinkoval i v Godardově snímku Pohrdání nebo v historické fresce Ve znamení pohana a v roce 1992 získal i sošku Oscara za roli kovbojského předáka v komedii Dobrodruzi z velkoměsta.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.