Pomalu odkládám karikaturní masku, je to výsledek sebepoznání a nalézání vnitřní síly, říká frontman Vltavy Robert Nebřenský
Na písničkách pracuje dlouho, cizeluje je a poetiku i relevantnost témat, jichž s přibývajícím časem ubývá, nejprve testuje sám na sobě. Ačkoliv z písní jeho kapely Vltava tu a tam probleskují reakce na společenské dění, politika pro něj nebyla a nebude klíčové téma. „Nechci se zabývat špínou někoho jiného, to se mi zdá jako ztráta času,“ říká hudebník, textař a herec Robert Nebřenský. Do Vizitky jej pozval Ondřej Cihlář.
Skupinu Vltava proslavila písničky o prasátku, co nemá hlad, o zajíci s touhou přiložit se ke koze anebo o „formativní“ trojici Marx – Engels – Beatles. Za hravými, často veselými písněmi s lehce surreálným nádechem se ale skrývá velká dávka melancholie, reálných prožitků a někdy také dlouhé roky pilování finálního textového i hudebního tvaru.
„Že bych napsal píseň v jednom kuse, to se mi stalo snad dvakrát třikrát za život. Někdy mi to trvá i desetiletí, na poslední desce Spass Muss Immer Sein je písnička postavená na podnětu starém třicet let,“ poukazuje Robert Nebřenský na píseň Do vody dál! Je o smrti, a Nebřenský měl dlouho pocit, že jako mladý muž nebude v tomto směru coby interpret věrohodný. Dlouho – doslova celý život – si v sobě nese i téma chybějícího, nikdy nepoznaného otce. Do uspokojivého tvaru se mu písničku s názvem Tati, haló podařilo dotáhnout až nedávno, v době, kdy už sám byl několik let otcem. „K tátovu zmizení jsem nakonec našel chápavý vztah. Když píseň vyšla, ukázalo se, že podobné téma trápí spoustu lidí. A ti mi teď říkají, že Tati, haló pouští svým tátům na hřbitově.“
Být ohromen nápadem
Psaní textů Nebřenský přirovnává k práci vědecké. „Když se řekne, že je něco věda, nahání to hrůzu. Jde ale o to, že text musí být stejně jako věda přesný, dokazatelný. Důkaz nacházím v emocionálním zásahu posluchače. Nejprve ho zkouším na sobě, musím být nápadem vnitřně ohromen,“ popisuje okamžik, kdy se mu zjeví neznámý kus vesmíru.
Humor, jednu ze základních stavebních jednotek písní, zkouší vidět ve všem kolem sebe. Stále méně často ho ale používá jako zbraň, jak před světem odclonit sebe a vlastní zranitelnost. „Karikaturní masky a vrstvy postupně odkládám, je to výsledek sebepoznání a nalézání sebedůvěry a vnitřní síly. Masku jsem používal vědomě, bál jsem se, jak by to dopadlo, kdybych byl přistižen takový, jaký jsem. K mládí to, myslím, patří, ale když to dělají i lidé vysoce zralí, je to trapné. I mně bývá nepříjemné, když zjistím, že mluvím s někým s maskou.“
Ve Vizitce hovořil také o tom, proč na albu Spass Muss Immer Sein občas zazní satirická slovenština, proč už se v podstatě nepohybuje v herecké partě Divadla Sklep anebo v čem ho zaujalo natáčení remaku belgického komediálního seriálu o rakovině Smysl pro tumor, v němž dostal roli lékaře. „Scénář napsal autor, který sám rakovinou onemocněl. Vypráví to s nadhledem, moudře a autenticky a dává stejně nemocným lidem naději dobrého konce.“
Související
-
Dav mě nikdy nezajímal, šel jsem za svobodou, říká hudebník a manažer Ivo Pospíšil
Manažer, DJ, baskytarista, někdejší člen kapely DG 307 a fanoušek rockn´n´rollu, spoluzakladatel klubu Radost FX a kapely Garáž Ivo Pospíšil oslavil 70. narozeniny.
-
Muzika mi pomohla utéct z tradice naší dělnické rodiny, říká hudebník a výtvarník Jaromír Švejdík
S Letní kapelou vydal desku, vyšla mu kniha textů, s Kafka Bandem dokončuje třetí album věnované románu Proces. Vytvořil vizuální identitu Všesokolského sletu pro rok 2024.
-
Psaní tónů a slov je svět, kam se dá emigrovat, říká hudebník Martin Kyšperský
„Pamatuju si, že sedím doma, dívám se na televizi a máma říká něco o tom, že bude válka,“ vzpomněl ve Vizitce Martin Kyšperský na 17. listopad 1989.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou
Ondřej Kepka, režisér a moderátor


Tajný deník čínské císařovny
Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.