Pomalé hroucení dovnitř. Proč se museli potkávat dva policisté a jedna disidentka v roce 1989?
Bylo to před 29 lety a do pádu celého východního socialistického bloku zbývalo několik týdnů. Tehdejší „vyhnívání" komunistického systému v Československu výstižně popsal Petr Pithart slovy: „Komunismus postupně rezignoval. Bylo to pomalé hroucení dovnitř.“ Repríza z května 2018.
Ono „hroucení dovnitř“ zažívali také Ludvík Pinc, Eva Vorlíčková a Jaroslav Hurt. Dva policisté a jedna disidentka. Každý působil na jiném místě, každý z nich měl jiný názor na totalitní režim a jeho praktiky, jinak prožívali rok 1989, rozdílná je také jejich reflexe polistopadového vývoje. Neznali se, žili své životy i profese, a přesto se museli v roce 1989 potkávat v centru Prahy.
Čtěte také
Některým přelomovým chvílím roku 1989 z pohledu tří životních příběhů a dobového rozhlasového vysílání i amatérských zvukových záběrů se věnuje dokument Miloše Doležala „Pomalé hroucení dovnitř“.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
