Polymerní micelární systémy pro dopravu léčiv do nádorů
Cesta v objevu účinných způsobů dopravy léčiv do příslušných tkání nebo k lepším diagnostickým metodám je dlouhá a vyžaduje souhru mnoha oborů, od syntézy organických látek a chemii polymerů přes fyziku či analytiku až k biologii.
Martin Hrubý z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd, který za své výzkumy letos získal cenu Otty Wichterleho pro mladé vědecké pracovníky, se při konstrukci systému, které by měly sloužit k diagnostice onemocnění, včetně nádorových, se zaměřuje na využít nanoobjektů – o velikostí několika desítek až stovek miliontin milimetry:
„Jsou to systémy, které jsou tvořeny buď velkými molekulami, makromolekulami, polymery nebo tzv. supromolekulárními systémy. To jsou shluky větších molekul, které se dohromady chovají jako jeden celek. Mají specifické biologické chování, které vyplývá z jejich velikosti. Například pevné nádory vykazují tzv. EPR efekt – když se v těle vytváří pevný nádor, nemůže růst, dokud si na těle nevynutí tvorbu nových cév, které by ho vyživovaly. Tyto nové cévy jsou ,děravé‘ a nanoobjekty se do nich dobře dostávají.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
