Polární záře nad pastvištěm

4. květen 2004

Knížka Marie Kostohryzové Polární záře nad pastvištěm má podtitul Svědectví o Josefu Kostohryzovi a je skutečně svědectvím o posledním, neprávem pozapomenutém katolickém básníkovi. Chystalo se to svědectví řadu let, až si konečně v letošním roce našlo své vydavatelství, pražskou EPOCHU.

Pokud se budeme chtít vyhnout slovu svědectví, trochu zaváháme; nejde o ryze vzpomínkovou knihu autorky, kupříkladu ve stylu Dvacet šest krásných let manželky Vladislava Vančury, nejde ani o komentovanou edici vlastních básníkových pamětí, kterou jsem, abych pravdu řekla, od mnohaleté pečlivé a láskyplné práce Marie Kostohryzové jaksi podvědomě očekávala. Výsledek má svůj díl od toho i onoho; autorčiny vzpomínky na dvacet společně prožitých let se prolínají s jejím převyprávěním Kostohryzových vlastních vzpomínek na dětství a mládí, dobu, kdy se ještě neznali, tak, jak si je po létech vybavuje. Většinou je neponechává samy o sobě, ale konfrontuje s výpověďmi jiných lidí i jiných dob, s cílem přiblížit se historické pravdě. Usilování o pravdu trýznivě přesahuje až do současnosti, když statečně brání pošpinění památky velkého básníka, milovaného muže a ryzího člověka proti necitlivému nařčení.

Polární záře nad pastvištěm

Básník Josef Kostohryz se narodil v roce 1907, zemřel roku 1987. Po úděsné skutečnosti komunistického kriminálu se vrátil do rozvráceného světa, osobního i tvůrčího. Jako dar v poslední chvíli přišlo setkání téměř šedesátiletého muže s o čtyřiadvacet let mladší Marií, autorkou knihy. Společná léta byla krásná, ale v mnohém neskonale těžká. Bytostný optimismus a hojivá laskavost rodilé Hanačky vracely básníku Kostohryzovi víru v lidi. Marie Kostohryzová ví o významu své role a ve svém svědectví často akcentuje své prožívání společných situací - a má na to plné právo. I krajinu Kostohryzova dětství mezi jihočeskými Křenovicemi a Bojenicemi dotváří představivostí vlastních smyslů, které nezapřou výtvarný projev Marie Kostohryzové. Zvláštní souhru tvoří prokládání jejího textu tematicky odpovídajícími ukázkami z Kostohryzova pera, ať už jde o básně, básně v próze nebo soukromé dopisy. Na jejich hraně pak vzniká otázka: co autorce posloužilo jako prvotní impuls? Kostohryzova soukromá, v kontextu určité situace vyřčená vzpomínka, nebo její přetavení v umělecký tvar? Nebo je to kombinace obojího?

Polární záře nad pastvištěm není jen očekávaným rozšířením informace o životě osobitého českého lyrika, ale rovněž čtením zvláštního půvabu, vytvořeného citovým zaujetím, zdůrazněným jakoby zajíkavou dikcí člověka, jemuž psaní není denním chlebem. Literární historik bude muset k některým z prozaických či dramatických stylizací přistupovat s jistou restrikcí, ale čtenář, hledající v knize upřímnost a čistotu autentického lidství, nebude zklamán. Nejvíc knížka Marie Kostohryzové zahřeje všechny krajany od jihočeských Bernartic, protože tak půvabný místopis krajiny kolem nich se v literární podobě dosud neobjevil. Zbývá dodat, že svědectví o básníku Josefu Kostohryzovi doplňuje skvělá fotografická příloha a doslov Martina Kučery.

Recenze Dagmar Blümlové

Literární matiné je pořad, který na svých vlnách vysílá ČRo České Budějovice. Internetovou podobu celého pořadu najdete zde.

autor: Hana Krejčová
Spustit audio