Polabský Jeruzalém aneb Jak v Kolíně přetrvává židovský odkaz

21. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Synagoga v Kolíně

Středočeský Kolín bývá nejčastěji spojován s večerníčkovými medvědy nebo s informací, že se zde nachází významný železniční uzel. Veřejně známý je také zdejší festival dechové hudby Kmochův Kolín.

V dalších souvislostech se o bývalém královském městě, které založil Přemysl Otakar II., většinou nemluví. Polabské město stojí ve stínu nedaleké Prahy a také Kutné Hory, kam míří velké počty turistů. V jednom historickém aspektu ale Kolín Praze zdatně konkuruje. Jedná se o historii židovské obce.

Synagoga uprostřed bumerangového ghetta

Kolínští židé stáli u rozvoje města již od středověku, čehož je důkazem návštěva zdejší synagogy. Nejstarší zmínka o ní se datuje do roku 1422 a hovoří o opravě staré synagogy. Posledním rabínem, který zde působil, byl Richard Feder, jenž jako jeden z mála židovských duchovních přežil holocaust. V Kolíně působil až do roku 1953, kdy byl povolán do Brna. V současnosti je synagoga a s ní spojená bývalá židovská škola využívána k příležitostným modlitbám, konaným k uctění památky holocaustu, zároveň se zde pořádají koncerty a další kulturní akce.

V synagoze se konají různé koncerty a výstavy

Stačilo jen vyjít ze synagogy a už jsme s průvodkyní Miroslavou Jouzovou byli na dalším důležitém místě kolínské židovské historie. V bývalém ghettu, skládajícím se z ulice Na Hradbách a Karolíny Světlé, které svým tvarem připomínají bumerang. Kromě synagogy jsou pozoruhodné i další zdejší domy a především osudy lidí, kteří v nich žili. Nachází se zde například bývalý rabínský dům. Mezi osobnosti spojené s tímto místem patří například rodina Feldmannova. Otec Leopold založil obuvnickou dílnu, jeho syn Zikmund pak továrnu, která měla v Kolíně až do hospodářské krize větší vliv než firma Tomáše Bati.

Legenda o synovi Rabiho Löwa a hospodářský rozvoj města

Starý židovský hřbitov se stal naší další zastávkou. Jeho přesný vznik sice není znám, ale nejstarší čitelné náhrobky pocházejí z patnáctého století. Místo se ke svému účelu využívalo až do roku 1887, kdy se musely všechny hřbitovy přesunout dále od obydlené části města. Mezi nejznámější zde pochované osoby patří Becalel, syn Rabi Löwa, údajného strůjce Golema. S ním se, obdobně jako s jeho otcem, pojí legenda. Podle ní tudy mladý Becalel nesl otcův dopis do Uher. Měl zakázáno si jej přečíst, avšak slib nedodržel. Ihned po jeho porušení padl mrtev k zemi. Když mělo být jeho tělo převezeno zpět k otci, s povozem ani několik párů koní nehnulo. Otec proto z Prahy prohlásil, že syn může být pohřben v Kolíně mezi dalšími významnými muži. Skutečnost je taková, že Becalel opravdu zemřel mladý. V Kolíně ale několik let působil jako rabín a jeho náhrobek patří k těm nejvýraznějším.

Ghetto v Kolíně

Kromě židovských duchovních zde byli pochováni také úspěšní židovští průmyslníci, jimž se podrobněji věnuje čtvrtá epizoda. Židé byli činní již ve středověku, ale podnikat mohli pouze jako obchodníci, popřípadě se živit půjčováním peněz. Po jejich zrovnoprávnění v polovině devatenáctého století se movití židovští občané přestěhovali z ghetta do dalších částí města a ruku v ruce s nastupující průmyslovou revolucí expandovali i podnikatelsky.

Připravili: Michael Sodomka, Miroslava Jouzová
Režie: Radim Nejedlý
Natočeno: 2020

Důležitý byl také rod Fischerů. Bratři Jakub a Adam koupili roku 1861 olejnu v Zahradní ulici. Tu převzal Jakubův syn Pavel, náruživý spolkový činovník, jenž velmi podporoval ochotnickou činnost a spoluzakládal spolek baráčníků. Jeho syn Otokar se stal významným překladatelem, básníkem a dramaturgem Národního divadla, jenž stál za častějším uváděním tehdejších současníků Karla Čapka nebo Karla Konráda. Zemřel v roce 1938 na infarkt myokardu po oznámení anšlusu Rakouska. Jeho bratr Josef, sociolog a filozof, se angažoval v odboji a zemřel roku 1943.

Starý židovský hřbitov, rabínské náhorbky v Zálabí

Zálabí a jeho historická úloha

Poslední zastavení se týká městské části Zálabí, kam přesídlil židovský hřbitov. Stojí zde pomník zahynulým z koncentračních táborů, o nějž se zasloužil rabín Feder. Z náhrobků známých osobností tu můžeme najít strýce a tetu spisovatele Franze Kafky nebo památku šesti bezejmenných obětí, jež byly vyhozeny z transportního vlaku. Právě zálabská Šestá základní škola byla místem shromaždiště židovských obyvatel, kteří ze zdejší vlakové zastávky pokračovali ve třech transportech do koncentračních táborů. Zálabí je tak do značné míry temným místem kolínské židovské obce. Podle slov pamětníků však židé v Kolíně žili až na ojedinělé excesy s ostatními obyvateli v souladu. Ještě nedlouho před holocaustem zde bylo možné potkat v družném hovoru židovského rabína s evangelickým farářem. A tento duch žije v Kolíně i dnes, kde i přes nepřízeň osudu přetrvává židovský odkaz.

autor: Michael Sodomka
Spustit audio