Poklady děčínského zámku byly evropskými unikáty, mnohé jsou ale navždy ztracené

17. prosinec 2022

Ve vlastnictví hraběcího rodu Thun-Hohenstein byl děčínský zámek v letech 1628 až 1932. Po dvou rekonstrukcích se stal ukázkou bohatství a vlivného postavení majitelů a stopy někdejšího přepychu jsou evidentní dodnes. Jana Davidová-Kracíková představuje alespoň některé. Hovoří o nich historik František Šuman, kurátor Filip Král, ředitelka zámku Miroslava Poskočilová, znalec zahradnické historie Jaromír Tlustý a akademický sochař Jarmil Plachý.

Přípravy nové expozice

Z jednoho kamene…

Vejdeme do Růžové zámecké zahrady Thunů, kam se po půl století vrátily barokní sochy. Rozdíl mezi originály a replikami nepoznáte. Děčínské sochy měly štěstí. Z lomu nedaleko saské Pirny pochází pískovec 300 let starých originálů, a v lomu se láme i dnes.

Lotos hraběte Thuna či bílá kamélie komtesy Thunové

První banán vypěstovaný v Čechách, první květ viktorie královské i slavné rozárium. Podíváme se do zámeckých zahrad i do historie prvenství slavného rodu děčínského zámeckého zahradníka Franze Jossta a jeho žáků.

Zatoulaná sbírka

Knihovna rodu Thunů v Děčíně patřila mezi ceněnou a druhou největší v Předlitavsku. „Knihy mají své osudy,“ tvrdí František Šuman, což dokládá vyprávěním o Dekameronu z roku 1492, jednom ze tří výtisků, bloudícím, se spoustou dalších cenných knih, světem. Také děčínská thunovská Zbrojnice patřila mezi nejvýznamnější v Evropě, a také ona byla v minulém století rozprodána. V současnosti jsou dohledávány jednotlivé její originály.

autor: DAV
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová