Plodná pláňka

12. listopad 2002

Lorcova hra Pláňka, která je o neplodnosti, je sama o sobě plná nejistoty na čí straně vlastně neplodnost je. Lorca napsal, že jde o hru o neplodné ženě, ale režisér Petr Hruška raději zvolil pro svou inscenaci Pláňky v Divadle na Prádle nejistotu, která je obsažena v textu. Soustředí se především na silný příběh plný emocí. Tragedie bezdětné (nikoli přímo neplodné) ženy toužící po dítěti víc než po čemkoli jiném se zde odhaluje až na kost, mnohdy právě i díky nejistotě.

Velkým přínosem je i jednoduchost scény. Prázdné jeviště je ze tří stran obehnáno lavicemi, na nichž po celou dobu sedí herci, kteří právě nehrají, ale jsou plně přítomni příběhu - je to celá vesnice sledující osudy Yermy - pláňky. Vše se odehrává před očima celé vesnice, potažmo celého světa. Yerma je jako v býčí aréně a krutí přihlížející jitří rány svými dotazy po dítěti. Scénu navíc rozehrává ostré, téměř expresivním svícení, které z potemnělého jeviště vypichuje jednající postavy a barevné ladění kostýmů. V převažující černé a bílé vyniká tragika příběhu a kontrastuje jedna z mála barevných součástí - Yermin šátek. Ten v sobě skrývá naději na štěstí - dítě, které nepřichází, a šátek se tak stává vražedným nástrojem. Na jevišti jsou pak také stále přítomni tři kytaristé, kteří španělskými melodiemi umocňují i tak dost silnou atmosféru. Gradace pak vrcholí emočně vypjatými tanci flamenca - tance, do kterého španělé vložili vše co jim je vlastní - energii, život a smrt.

Divadlo Na Prádle

Lorcovské ženské postavy patří k nejsilnějším ze světové dramatiky a Yerma patrně stojí v jejich čele. V Divadle na Prádle ji ztvárnila Martina Delišová, která rozehrála všechny emoce a skrytou tragičnost Lorcovské postavy, ta v ní ožila naplno. Silnému výkonu dobře nahrává i Jiří Bábek - Juan. Jeho jediný zájem o stáda a dobrou pověst dotváří nejistotu zda je Yerma neplodná, či pouze neoplodněná. Doznání, že dítě nechce, zákonitě vede k Juanově smrti. I přesto, že většina hry patří Yermě, vzniklo dílo, které je rozhodně celosouborové, neboť i ti herci, kteří právě nehrají a sedí takříkajíc na střídačce, jsou naplno zapojeni do hry, která by bez součinnosti všech účinkujících nemohla být naplněna takovou atmosférou, jakou bezesporu Hruškova Pláňka má.

F.G.Lorca: Pláňka, režie: Petr Hruška, Překlad: Lumír Čivrný, Choreografie: Jana Drdácká, Výprava: Adam Pitra, hudební spolupráce: Daniel Gája.
Premiéra: 24.10.2002 v Divadle v Celetné

autor: Filip J. Zvolský
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.