Plány vídeňského Svatoštěpánského dómu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02285752.jpeg

Stavební plány na papíře. I tak bychom mohli nazvat výstavu ve Vídeňském muzeu, která představuje unikátní originální plány stavby Svatoštěpánského dómu. Dominanta rakouské metropole byla po svém dokončení v 15. století na několik desetiletí nejvyšší budovou Evropy. Výstava na Karlově náměstí rovněž podává svědectví o tom, jak tato stavba přes 300 let vznikala a ovlivňovala dění ve městě.

Původní listiny, písemnosti, stavební nástroje, fragmenty kamenů, dobové fotografie a především originální stavební plány a nákresy na papíře i na pergamenu jsou v centru pozornosti ojedinělé výstavy. Skutečnost, že se zachovalo neuvěřitelných 294 nákresů, což je zcela neobvyklé množství, ale také originální sochy či gotická skleněná okna, lze označit za senzaci. Takovým obdivuhodným počtem dochovaných dobových materiálů se nemůže pochlubit žádný jiný gotický Dóm.

Nejpůsobivějším a nejvzácnějším ze všech originálních plánů z období výstavby je nákres nikdy nedokončené Severní věže svatoštěpánského Dómu. Měří jen 68 metrů a ukrývá „Pummerin“ – největší ze všech 23 zvonů umístěných v katedrále. Jak měla či mohla Severní věž vypadat, ukazuje skica z roku 1465, namalovaná na více než pět metrů dlouhém kusu pergamenu. Plánovaný tvar věže je zobrazen do nejmenších detailů. Většina původních stavebních plánů – celkem 285 se nachází v budově Akademie výtvarných umění, devět nákresů má ve vlastnictví Vídeňské muzeum na Karlově náměstí. Nákresy, podle kterých pracovali stavitelé i kameníci se v roce 2005 dostaly až na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO.

Porozumět starým vzácným originálům není snadné a dává zabrat i expertům. Kurátoři výstavy proto hodně investovali do didaktického zpracování expozice. Dávné plány pomůže návštěvníkům čitelně rozklíčovat například moderní infografika či malý dřevěný model, který zjednodušeně vysvětluje komplikovaný originál. Přes 300 let žili Vídeňané vedle velkostaveniště, stavba svatoštěpánské katedrály byla rovněž významným ekonomickým faktorem. Navzdory nákazám a špatným životním podmínkám přijížděli do Vídně lidé až z daleka, aby se mohli podílet na stavbě Dómu. Také tohoto aspektu si všímá výstava stejně tak jako financování stavby, které mimo jiné dokumentují listiny se jmény tehdejších sponzorů z řad měšťanů.