PKF zahajuje sezónu dvěma velkými B – Beethovenem a Brucknerem

PKF - Prague Philharmonia, Emmanuel Villaume
PKF - Prague Philharmonia, Emmanuel Villaume

PKF — Prague Philharmonia vstupuje ve středu 11. září do své 26. koncertní sezony. Ve Smetanově síni Obecního domu v Praze zazní pod taktovkou šéfdirigenta orchestru Emmanuela Villauma Pátý klavírní koncert Es dur Ludwiga van Beethovena zvaný „Císařský“ s makedonským sólistou Simonem Trpćeskim a Třetí symfonie d moll Antona Brucknera, dedikovaná Richardu Wagnerovi.

Emmanuel Villaume v rozhovoru s Danielem Jägerem v Mozaice nejprve popisuje samotný charakter nadcházející sezóny svého orchestru: „Je to sezóna, která se ponese v duchu tradice PKF – Prague Philharmonia. To znamená v duchu klasiků takzvané vídeňské školy. Díky interpretaci jejich hudby jsme už dosáhli opravdu mimořádného mezinárodního renomé. Mozart a Beethoven zkrátka tvoří srdce našeho repertoáru, odráží se tu určitý duch takové delikátní barevné komornosti, drobnokresby i zvukomalebnosti. Je ale nutné si uvědomit, že PKF – Prague Philharmonia je také velmi flexibilní těleso, které se může vydávat i jinými směry.“

Emmanuel Villaume

Mottem 26. koncertní sezóny zůstává slogan „Dotkni se zvuku“

„Je to, myslím, velmi pěkné slovní spojení, které si každý může vyložit po svém. Já osobně jeho význam vnímám tak, že nemůžeme pochopit hudbu, pokud nezaujmeme nějaký postoj, pokud si nevytvoříme nějaký vztah, k samotnému tajemství jejího zvuku. Zvuk je tradičně něco, co se vznáší mezi prostorem a časem, mezi architekturou a společností, mezi pocity a spiritualitou… V dnešním moderním světě je to zároveň něco, co nám dává mimořádnou možnost ocitnout se v konkrétním prostředí, a tím mám na mysli koncertní sál, kde můžeme jakožto umělci interpretující hudbu sdílet společně s publikem emoce. Je to tedy prostředek kontaktu. Zvuk nemůžeme nahmatat, nevidíme ho. Ale díky hudbě můžeme společně odhalit tajemství zvuku, které je obecně v hudbě zakořeněno.“

V pražském Obecním domě se ve středu 11. září společně s vámi „dotkneme“ hned dvou velkých děl. Program staví do konfrontace hudbu Ludwiga van Beethovena a Antona Brucknera. Večer otevře Beethovenův 5. klavírní koncert. Tato hudba je, jak už bylo víceméně řečeno, součástí DNA, vašeho orchestru…

Prague Philharmonia

„Všechny Beethovenovy klavírní koncerty jsou opravdovými monumenty světové hudby. Ten pátý, Císařský, má specifické zabarvení, plně v duchu zralého Beethovena. Jeho interpretace je tak i principiálně závislá na vedení a hudebním cítění samotného interpreta. Proto vám dnes nemohu přesně říci, jak se společně tohoto beethovenovského zvuku dotkneme, protože jde vždy o určitou společnou chemii, která se ve výsledku zkombinuje až na samotném koncertě. A v tom je ta magie hudebního doprovodu – je to konverzace, dialog. Společně přinášíme něco, co se v interakci s posluchači přetaví v něco mimořádného, unikátního, co jindy než ten daný večer zkrátka neuslyšíte. Jak už jsem řekl, toto je dílo opravdu monumentální, relativně dlouhé, trvá čtyřicet pět minut, vyplní tak celou první polovinu večera. Má ale také určitý meditativní ráz. A to je spojnice s hudbou Antona Brucknera, které bude patřit druhá část koncertu. Bude to taková její předzvěst.“

Brucknerova Třetí symfonie, to je také monument, ale úplně jiného charakteru, zejména co do instrumentace. Bude to, předpokládám, pro PKF – Prague Philharmonia výzva a určitý výlet do jiné zvukové dimenze…

„Je to opravdu něco úplně jiného, než co tady běžně na koncertech hrajeme. A už tím je to, myslím, velmi zajímavé. Abychom zvládali na špičkové úrovni náš standardní repertoár, musíme občas zavítat do jiného hudebního světa, a tím se přirozeně rozvíjíme. Bruckner zde pracuje s velkými hudebními plochami, které se v určitých následnostech rozvíjejí. Souvisí to samozřejmě i s vlivem a dedikací této symfonie Richardu Wagnerovi. Je zde také obrovsky důležitý aspekt spirituality, který touto hudbou prostupuje. Jelikož tento repertoár standardně nehrajeme, není u našeho orchestru v tomto případě žádná zavedená tradice, a to je výhoda. Kdybych tuto hudbu studoval s orchestry v Německu, které ji hrají prakticky denně, nemohl bych obejít dané tradice, to zkrátka nelze. Můžeme si to zkrátka celé vystavět úplně po svém, úplně poprvé, nově, od nuly.“ 

Více informací naleznete na webových stránkách PKF zde.