Písně ve vymyšlených jazycích, které vás přesto zvednou ze židle

David Byrne
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy David Byrne

K písním patří zákonitě texty, které sdělují příběh. Co když ale příběhu nerozumíme, protože je v cizím jazyce? Někteří umělci tento problém posouvají k hranici absurdity: vymýšlí si vlastní umělý jazyk, jehož slovům sice nikdo neporozumí, ale přesto skrze něj dokážou s posluchači navázat kontakt. Uvádíme ty nejsilnější příklady z historie i současnosti.

Sdělení, příběh, nemusí být jen ve slovech, ale třeba v intonaci, v postoji, který z projevu zpěváka vyčteme na první poslech. Zásadní milník v historii fiktivních jazyků vytvořila newyorská skupina Talking Heads před necelými čtyřiceti lety. Její hudba tehdy čerpala z komplexní struktury afrických rytmů, což ale nedokáže anglický text zcela přesně dokreslit.

Řešit to nějakým existujícím africkým jazykem bylo pro konceptualisticky uvažujícího Davida Byrnea i jeho producenta Briana Ena poněkud otrocky popisné. Název skladby I Zimbra zní jako nějaký jazykový hlavolam, ve skutečnosti se ale jedná o zvukovou báseň, kterou napsal německý dadaista Hugo Ball. Ten mimochodem před sto lety založil v Curychu klub Cabaret Voltaire, tehdy hlavní platformu dadaistického hnutí, která je dodnes v provozu.

Talking Heads vydali skladbu I Zimbra roku 1979, ale s myšlenkou zpívat ve fiktivním jazyce přišla už počátkem 70. let francouzská skupina Magma, kterou vedl skladatel a bubeník Christian Vander. Magma kombinovala hypnotický rytmus s vokálními ornamenty, které při troše fantazie připomínaly saxofonové melodie Johna Coltranea.

Byla to hudba pro silné povahy a je pravda, že text v nějakém konkrétním a srozumitelném jazyce by mohl odvést pozornost posluchače nesprávným směrem. Magma svůj umělý jazyk Kobaïan nazvala podle obdobně vymyšlené planety. Její třetí album Mëkanïk Dëstruktïẁ Kömmandöh je dodnes považováno za nepřekonatelný milník své doby.

Nápad se smyšlenými jazyky našel úrodnou půdu i na naší hudební scéně, možná také proto, že to je schůdnější cesta k mezinárodnímu publiku nežli zpívat pro cizince nesrozumitelnou češtinou. Brněnská skupina Čankišou používá například fiktivní řeč tajemného jednonohého etnika Čanki, o jehož kultuře a historii dokonce vznikla kniha i webové stránky.

Spřízněnou metodu zvolila dvojice Dva. Ta své texty skládá ze zvukomalebných a vysoce tvárných slabik a slovíček, která někdy znějí jako skutečně existující výrazy používané třeba v maďarštině nebo francouzštině. Její píseň Nunovó tango s kombinací chytlavých linek a podivných slov se stala dokonce podkladem reklamy telefonního operátora Deutsche Telekom.

Náš výčet atypických hudebních jazyků by nebyl úplný bez velmi specifického dorozumívacího prostředku indických hráčů na perkuse. Jmenuje se konnakol a působí jako rytmicky sofistikovaný rap, každému z úderů indického rytmického systému odpovídá určitá slabika, bubeník tedy může svoji rytmickou invenci cvičit i bez bicích.

Čtěte také: Afrika na nové desce Hugha Masekely je úchvatnou zemí bez žánrových i politických hranic