Petr Vizina: Co zahrádkář, to umělec

Užitečná, a přitom přehlížená kopřiva si zaslouží svoji sochu! Co je dobré, je krásné, ač to nutně neplatí naopak.

Čtěte také

Petr Vizina: Jazyk války

Dokonce i ty květináče s fialkami, maceškami a jiřinami jsou barevné. Co dělají na výstavě – která je hlavní položkou oslav deseti let trvání instituce tak provokativně soudobé – narcisy, karafiáty a levandule?

Malířka a kurátorka Barbora Lungová tvrdí, že na květiny klademe symbolické břemeno významů. Mají pro nás obřadní roli. Zmiňuje básníka a kněze Jakuba Demla, který květiny nazval svými přáteli.

Lungová konstatuje, že v umění nastává botanický obrat. Umění se zabývá půdou a rostlinami. Symbolika květin je provázaná s našimi ekosystémy, společenskými procesy a strukturami. Jinak řečeno, nevidíme před sebou kytky v květináči, ale bující zeleň vztahů a významů.  

Čtěte také

Petr Vizina: Uraňáci

Tak třeba jiřiny. Květiny českého národního obrození s jeho „jiřinkovými bály“ jsou symbolicky srostlé s Jiráskem i Němcovou. Tam však historie šlechtění nekončí. Lungová vypátrala odrůdy jiřin, nesoucích jména osobností české popkultury, přičemž druhy nazvané Helena Růžičková a Babovřesky odkazují k ikonickému reprezentantovi pokleslého českého campu, té zvláštně potřeštěné zábavy, k režiséru Zdeňku Troškovi. 

Chryzantémy, na rozdíl od jiřin, považujeme za květiny truchlení, hřbitovů a obřadních síní. Symbolizují svátek dušiček, proto se jim říkalo všesvatinky. Zato v Číně nebo v Japonsku je chryzantéma květinou dlouhověkosti a moudrosti, kvetoucí i v tradiční poezii. 

Čtěte také

Petr Vizina: Nemám názor, nevím

Hyacint není jen omamně vonící květina, byl rovněž krycím názvem pro akci Státní bezpečnosti proti gay mužům v Československu druhé poloviny 80. let. Takovým mužům se ještě o mnoho dřív, na přelomu 19. a 20. století, v angličtině posměšně přezdívalo pensies, česky tedy macešky, s narážkou na jejich zženštilé chování, takový byl dobový předsudek.

A pokud jde o levanduli, květinu zvěčněnou romantickým cajdáčkem Petra Hapky, existovala ve Spojených státech v době tuhého mccarthismu takzvaná levandulová hrozba příbuzná té rudé. Šlo o temné podezření, že gay lidé jsou zakuklenými nepřáteli americké demokracie podobně jako tehdejší komunisté. 

S připomínkou vrstevnaté historie květiny v barevných nádobách už nevypadají tak prvoplánově hezky a nevinně jako lilie. Ta se stala symbolem jednoduché krásy možná trochu nespravedlivě. Ježíš staví lilie polní svým posluchačům v horském kázání před oči jako příklad darované krásy. Řecký originál textu ale mluví o jakékoli krásné, divoké květině.

Čtěte také

Petr Vizina: Nesoudit, doprovázet

Podobně jako umělkyně a umělci v ostravské galerii Plato, ani Ježíš nepovažuje květiny za pouhou ozdobu. I pro něj je nádhera květin nositelkou významů a výrazem bohatosti stvoření, pokud jej nezničíme. „A o oděv, proč si děláte starosti? Podívejte se na polní lilie, jak rostou, nepracují, nepředou – a pravím vám, že ani Šalamoun v celé své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich.“   

Co květina, to umělecké dílo, napadne člověka, když prochází výstavou nazvanou Půda a přátelé. Co zahrádkář, to umělec.