Petr Slouka: Lobkowiczké archivy jsou práce snů

18. červenec 2017

Archivy rodiny Lobkowiczů, jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů, jsou proslulé svou hudební sbírkou, zachycující tři sta let vývoje a stylových proměn evropské hudby. Najdeme zde poklady, jako jsou Mozartovy či Beethovenovy autografy.

Lobkowiczký hudební archiv čítá na pět tisíc položek. Uloženy jsou v depozitáři na zámku v Nelahozevsi, kam má přístup jen několik jedinců. Muzikolog Petr Slouka, zástupce vedoucího lobkowiczkých sbírek, který vystudoval muzikologii a archivnictví v Brně a ve Vídni. je jedním z nich. Jak vypadá jeho pracovní den, jaké poklady se ve sbírkách nacházejí a jak jsou uchovávány pro budoucnost? Jakou stopu zanechali v hudebních dějinách představitelé tohoto šlechtického rodu? To byla hlavní témata našeho vysílání.

Pro mě je tato pozice práce snů. Považuji to stále za malý zázrak, od počátku jsem chtěl pracovat v takovém prostředí. Při náročném konkurzu se mi vyplatila i praxe provázení na hradu Pernštejně.

Jeho pracovní den v Nelahozevsi, kde je hudební sbírka deponována, začíná kávou a odpovídáním na nečetné dotazy zahraničních badatelů – sbírka je proslulá a je o ni velký zájem. „Zdálo by se, že je všechno vybádáno, ale není to tak – nabízí se řada dalších témat a nových souvislostí,“ říká Slouka. Osud byl k Lobkowiczké knihovně milosrdný – po komunistickém puči v roce 1948 byla uložena v Českém muzeu hudby a Národní knihovně, takže se v restituci vrátila vcelku a nepoškozená. „Hudebniny jsou ve výborném stavu, každý den kontrolujeme vlhkost a teplotu,“ popisuje Petr Slouka část své pracovní náplně.

Sbírka obsahuje i vzácné hudební nástroje, z nichž většina je vystavena v trvalé expozici v Lobkowiczkém paláci na Hradě. „Je zde například soubor louten po Filipu Hyacintovi a jeho otci, dále unikátní soubor šesti stříbrných barokních trompet – podobný mají jen v Kunsthistorisches Museum ve Vídni,“ upozorňuje historik.

Jeho znalosti rodu Lobkowiczů jsou obdivuhodné: o jednotlivých osobnostech, jejich povaze a vkusu vypráví, jako by se s nimi osobně setkal. Řeč byla samozřejmě o nejslavnějším zástupci Lobkowiczů – tedy co se hudební historie týče – Josefu Františku Maxmiliánu z Lobkowicz. Ten vešel do dějin jako mecenáš Ludwiga van Beethovena, který skladatele podporoval nejen finančně, ale také tím, že poskytoval prostory svého paláce a orchestr ke zkoušení a cizelování skladeb.

Dlouhodobým cílem Petra Slouky a malého, ale výkonného týmu Lobkowiczkých sbírek je zachování této sbírky pro budoucnost, její katalogizace a časem také digitalizace. Samozřejmě by bylo krásné, kdyby hudba ze starých partitur ožila také v živé interpretaci.

Čtěte také:

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...