Petr Fischer: Šedivá ideologie, zelený strom života
Český premiér Petr Fiala prošel na klimatickém summitu v Egyptě zvláštní paradoxní zkušeností. Vystupuje tu jako zástupce Evropské unie, bránil tedy proklimatický postoj Evropanů, dělal to však jako lídr strany, která je ve vlastní zemi známá jako klimaskeptická, dokonce jako společenství lidí, kteří odmítají reálnou potřebu green dealu vůbec.
Fialova řeč, vyslovená na konferenci jako unijní stanovisko, zněla sice přesvědčivě – ostatně byl to spíše formální projev – přesto v ní zaznívaly tradiční politické pochybnosti. Nestačí, že Evropa dělá maximum, aby byla během patnácti let emisně neutrálním regionem světa, protože bez velkých znečišťovatelů je evropská práce zbytečná.
Čtěte také
Bylo to jistě míněno především na Rusko a Čínu, kteří na summitu nemají své prezidenty; platí to ale i na Spojené státy, které se sice po nástupu prezidenta Joea Bidena vrátili k Pařížské dohodě, pro americkou společnost je ale klimatická neutralita podobně komplikovaným a konfliktním tématem jako právo na ochranu genderových a jiných identit.
Podobné argumenty – tedy že Evropa trochu zbytečně omezuje sama sebe, vždyť tvoří jen osm procent globální produkce oxidu uhličitého – jsou slyšet i v Česku. Hlavně nic neuspěchat, to je převažující strategie, kterou doporučují čeští občané i v sociologických průzkumech.
Drtivá většina obyvatel Česka se bojí dopadů klimatických změn, stejná drtivá většina z nich ale také doporučuje, aby se případná opatření dělala citlivě a bez větších sociálních a ekonomických dopadů. Je ale otázka, zda takové win-win řešení, kdy emisní omezení nebude nikoho bolet, vůbec existuje.
Pozitivní domácí zkušenosti
Premiér Fiala se také na summitu pochlubil, že česká vláda dává na ochranu klimatu další peníze, ale milion dolarů, tedy 20 milionů korun, to možná bylo míněno jako žert. Anebo jako přiznání, že ve skutečnosti se o klima příliš nestaráme, protože ta hlavní tíha leží na největších zemích. S jednou důležitou zkušeností, kterou nyní Česko prochází, se ale pan premiér svěřit mohl.
Čtěte také
Krize na Ukrajině a výpadky plynového zásobení vytvořily obrovský boom poptávky po obnovitelných zdrojích, dříve považované za doplněk energetiky. Zájem o fotovoltaiku je opravdu masový a firmy nestíhají uspokojit poptávku. Podobně to vypadá s budováním tepelných čerpadel a s konkrétními rozvahami o budování sdílené komunální energetiky.
Samozřejmě, že za to nemůže starost o klima, nýbrž ekonomický tlak a obava z rostoucích cen energií do budoucna. Dělají-li ale sami spotřebitelé tak důležitý krok, hlasují-li takto svým praktickým rozhodnutím, které je nejen ekonomicky výhodné, ale také klimaticky šetrné, bude se jim muset vláda rychle přizpůsobit.
Kdyby na konferenci v Egyptě mluvil premiér Fiala o této vlastně velmi pozitivní čerstvé domácí zkušenosti, sklidil by v sále i doma větší potlesk. Potlesku by se totiž nemohli vyhnout ani klimaskeptici v ODS i jiných stranách, kteří považují každý green deal za nový komunistický manifest. Vlastně ten zkratkovitý odkaz na Marxe není tak úplně vedle. Ukazuje se tu přece, jak víme právě od něho, že šedivá je ideologie, ale zelený je strom života.
Autor je komentátor časopisu Euro
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
