Peter Zajíček: Pochybnost je alfa a omega všeho

Peter Zajíček
Peter Zajíček

„My ve staré hudbě se pohybujeme v mnohem hlubších časových úrovních a už tam hledáme souvislosti. Já říkám, že to všechno začalo už velmi dávno, někdy v 17. století. Máme doloženo, že fungovaly fúze mezi Moravou a Slovenskem, víme, které památky v 18. století byly dováženy na Slovensko, například Zelenkovo Requiem...,“ říká Peter Zajíček o naší společné minulosti. 

Houslista a umělecký vedoucí souboru Musica Aeterna patří v oblasti historicky poučené interpretace staré hudby už desítky let k mezinárodně uznávaným specialistům. Musica Aeterna, s níž je Zajíček spjatý přes 30 let, letos slaví 45. výročí založení. Ve Vizitce jsme se potkali pár dní před společnými československými narozeninami.  

Nepochybuji o tom, že naše vztahy byly vždy dobré. Češi nám velmi pomáhali stavět kulturní úroveň, která byla na Slovensku zanedbaná. Češi byli na Slovensku vždy velmi vítáni. Pro svou šikovnost, pro industrializaci prostředí, uměli si poradit se stroji... Myšlenka sjednocení byla úžasná, oběma zemím to přineslo obrovský rozkvět…

Po rozdělení Československa musel Peter Zajíček velmi pracovat na tom, aby byla Musica Aeterna vnímána jako slovenský soubor: „Do té doby jsme po celém světě vystupovali  jako československý ansámbl, po rozdělení nás evidovali jako český soubor.“ 

Rozdělení v devadesátém třetím jsem vnímal naprosto tragicky. Tušil jsem, že svoboda, kterou jsme zázrakem vybojovali, byla obrovským darem, abychom se lépe pochopili a začali dále otevřeně spolupracovat. Rozdělení nepřineslo nic. Jen obrovskou ztrátu peněz.

Musica Aeterna vznikla v roce 1973 z iniciativy profesora Jána Albrechta. Jako první systematicky seznamoval budoucí profesionální hudebníky s hudbou období gotiky, renesance a baroka. Studium skladeb zmíněných období nakonec vyústilo ve zformování speciálního souboru staré hudby, který se v roce 1989 definitivně přeorientoval na hru na dobové nástroje ze 17. a 18. století, respektive jejich kopie. Evropská hudba a hudba středoevropské, respektive slovenské provenience 17. a 18. století je těžištěm repertoáru souboru, který byl v letech 1986 – 2005 včleněn do Slovenské filharmonie. „Měli jsme v té době opravdu hodně práce a velmi dobré výsledky.“

Tolik lidí by konečně chtělo žít kulturou, ale nabídka je minimální. Proto rádi posloužíme, některé věci děláme bez jakýchkoli nároků, aby lidé nezapomněli, že i hudbu potřebujeme k životu.

Současnou situaci v kulturní sféře na Slovensku ale Peter Zajíček vnímá velmi negativně: „V oblasti hudby je to až zoufalé, kamenné instituce jsou téměř mrtvé. V regionech si sice zorganizují kulturní život, ale ten je na jiné úrovni. Proto říkám, že v regionech upadá  povědomí o tom, že kultura má být krásná.“