Peter Karvaš: Nová tvář. Jakou naději má vztah navázaný na dálku?

Rozhlasová hra Petera Karvaše Nová tvář začíná situací, kterou zažil snad každý. V telefonu se ozve cizí hlas někoho, kdo se zřejmě dovolal omylem. Ale vysvětlením a omluvou to tentokrát nekončí. Protože neznámý volá znovu a znovu a z omylu se pomalu rodí vzájemné porozumění dvou lidí, kteří jsou si s každým dalším hovorem bližší. Na konci už zbývá oběma jen krok, aby vystoupili z dosavadní bezpečné telefonní anonymity a skutečně poznali jeden druhého.

Zachytit vznik vztahu, který se rozvinul „na telefonní lince“, kdy dvojice může slyšet svůj hlas, ale uvidět tvář druhého je jí z nejrůznějších důvodů odepřeno, napadlo v minulosti nejednoho rozhlasového autora. Z těch českých připomeňme Motýlí smrt Jeleny Mašínové, kterou natočil režisér Jiří Horčička s Janou Hlaváčovou a Viktorem Preissem. Skutečnost, že stejnou výchozí situaci nejspíš už použili jiní, však slovenského dramatika a scenáristu Petera Karvaše zřetelně nijak nesvazovala. Možná pro něj naopak představovala výzvu, které dostál s invencí i zručností. Vytvořil dvojici postav, jejíž další osudy posluchače brzy začnou zajímat, takže s účastí i napětím sleduje, jak se bude hra vyvíjet.

Rozhlasová inscenace takto konstruovaného textu více než v jiných případech stojí a padá s hereckým obsazením. Režisér Miroslav Buriánek měl v roce 1993 šťastnou ruku, když pozval do plzeňského studia Ilonu Vaňkovou a Pavla Soukupa.