Pět zastavení II. Milan Kundera očima literárního kritika, publicisty a šéfredaktora nakladatelství Host Miroslava Balaštíka

14. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Milan Kundera

V prvním zastavení Miroslav Balaštík připomíná, co pro slavného literáta znamená román – žánr, který je pro Kunderu středobodem evropské kultury a je současně nástupcem filozofie. Román je téma i pro Kunderovu esejistiku, která jeho románovou tvorbu doplňuje. Kundera je v českém, ale i evropském prostředí autorem nezaměnitelným – jeho představa románu je filozofické tázání, román pro něj není osobním sdělením, nýbrž je to forma, která zkoumá problém.

Šéf nakladatelství Host Miroslav Balaštík

A právě skrze román můžeme navázat nový vztah ke světu, který jinak nelze zažít. Miroslav Balaštík dále vysvětluje rozdíl mezi Kunderovou tvorbou a tradicí českého románu v podobě děl Hrabalových či Haškových. Které tituly z Kunderových děl jsou nejtypičtější, a proč jsou partnery jeho tvorby především evropští filozofové a intelektuálové.

Čtěte také

Jediné české periodikum, s nímž Milan Kundera dlouhodobě udržuje kontakt, je literární časopis Host, jehož je Milan Balaštík šéfredaktorem. Posluchač se v druhém díle vltavského cyklu dozví, jak tento nejprve pracovní vztah na počátku 90. let 20. století vznikal a měnil se posléze ve vztah osobní. Jakým způsobem první opatrné kontakty mezi kritikem a literátem postupně přerostly v osobní přátelství. Co vše pro Milana Balaštíka a redakci Hostu setkání s Milanem Kunderou znamená?

Klíčovou osobností v pozadí Kunderovy tvorby je jeho manželka Věra. Ta autorovi nepřinesla jen nezbytné zázemí, ale stala se posléze i správkyní a organizátorkou Kunderova archivu, jeho rostoucí agendy, editorkou textových a grafických podob vydání manželových knih ve více jak 50 zemích. Věra Kunderová tvorbě svého manžela odevzdala osobní kariéru a dle vlastních slov Milana Kundery mu dala největší svobodu tím, že ho zbavila tíhy rozhodování. Miroslav Balaštík hodnotí přístup paní Kunderové jako její nespornou zásluhu pro světovou literaturu.

Spisovatel Milan Kundera

Ve čtvrtém díle rozhlasového cyklu Miroslav Balaštík vysvětluje, v čem je vztah Milana Kundery k jeho někdejší vlasti komplikovaný a proč je tradičně tématem různých dohadů a spekulací. Jaké důvody vedly Kunderu od poloviny 80. let minulého století k rozhodnutí přestat komunikovat s novináři? Co na rozhodnutích autora nebylo v tuzemsku pochopeno, proč český disent Milana Kunderu odmítal, v čem spočívá politická desinterpretace jeho textů a proč tak váhal s vydáním svých románů v českém jazyce?

V posledním zastavení pak Miroslav Balaštík popisuje velké téma vztahu Milana Kundery k  jeho rodnému městu – k Brnu. Pro autora zůstává Brno „jeho“ městem. To je snad i pohnutkou, proč se rozhodl věnovat Moravské zemské knihovně svoji bibliotéku, obsahující mimo jiné všechny překlady jeho knih či rozsáhlý archiv. Brněnské Národní divadlo je také jediná scéna na světě, která uvedla všechny jeho tři divadelní hry. Podle slov Miroslava Balaštíka bude Milan Kundera vždy Brňákem a jeho vztah k moravské metropoli se nezměnil ani za desítky let v exilu.

V rozhlasovém cyklu Milan Kundera – Pět zastavení II. byla použita hudba následujících autorů: Steve Reich, Igor Stravinskij, Leoš Janáček a Miloš Štědroň. 

Spustit audio

Související